Superman 4

Superman je stále poslem dobra ve světě, tentokrát se hrdina zaplete do světové politiky. Jeho největšímu nepříteli Lexi Luthorovi se s pomocí synovce Lennyho podaří znovu uprchnout z vězení. Pomstychtivý Luthor zosnuje plán, jak se Supermana jednou provždy zbavit. V redakci Daily Planet se mezitím mnohé změnilo: noviny odkoupil bohatý David Warfield, a okamžitě přetváří redakci k obrazu svému. Propustí Perryho Whitea a na jeho místo nastupuje Warfieldova dcera Lucy. Ta se brzy zakouká do Clarka, samozřejmě k velké nelibosti Lois Laneové.

Superman se rozhodne pomoci lidstvu zachránit poškozené životní prostředí. Hovoří na summitu Organizace spojených národů o nutnosti globálního odzbrojení. Poté se rozhodne zničit všechny atomové zbraně, spálí je u Slunce. Díky tomu se Lexi Luthorovi s jeho kumpánem podaří ukrást hrdinův vlas, a vytvořit z něj Biomasu, kterou umístí na atomovou raketu. Poté co Superman danou raketu ve vesmíru zničí, ze záření biomasy vyvstane tvor s nadlidskými silami. Nazývá se Nuclear Man a svou moc odebírá z paprsků Slunce. Lex Luthor tohoto Nuclear Mana ovládá a samozřejmě mu nařídí zničit Supermana. Boj tak může začít.

Superman je stále poslem dobra ve světě. Ale v redakci Daily Planet se mnohé změnilo. Noviny odkoupil bohatý David Warfield a okamžitě přetváří redakci k obrazu svému. Propustí Perryho Whitea a na jeho místo nastupuje Warfieldova dcera Lacy. Ta se brzy zakouká do Clarka, samozřejmě k velké nelibosti Lois Laneové. Navíc se Supermanovu největšímu nepříteli Lexi Luthorovi s pomocí synovce Lennyho podařilo znovu uprchnout z vězení. Pomstychtivý Luthor zosnoval plán, jak se Supermana jednou provždy zbavit. Z muzea ukradl jeho vlas a poslal ho spolu s atomovou bombou ke Slunci. Tak se zrodí Nukleární muž, který se Supermanovi vyrovná v jeho síle a schopnostech. Nelítostný boj začíná. Superman však navíc bojuje s nukleárním zbrojením na Zemi.

Zdroj: Nova

Nezáměrně nejsměšnější komiksový film všech dob nabízí nejen absurdní scénář a zfušované speciální efekty, ale také upomínku na dobu před tím, než Nolanova trilogie o Batmanovi uvrhla celý žánr do zasmušilosti a sofistikované vážnosti. Tedy na dobu, kdy superhrdinové byli zábavou pro malé děti a otrlé diváky. Navzdory své nevalné pověsti společnost Cannon Films během dekády svého závratného vzestupu zakončeného rapidním finančním pádem předznamenala řadu tendencí hollywoodské kinematografie nadcházejících desetiletí. Mimo jiné tak jako první vycítila komerční potenciál komiksů. Projektem, jenž měl odstartovat sérii superhrdinských filmů, bylo oživení populární filmové série o Supermanovi. Ta byla po neúspěchu třetího dílu z roku 1983 opuštěna, ale producent Menahem Golan věřil, že pod značkou jeho společnosti se ikonický hrdina znovu vznese k oblakům.
Prvotní výzvou bylo přemluvit k návratu hlavního představitele Christophera Reevea, jenž nechtěl mít se sérií už co do činění. Toho Golan docílil příslibem, že filmu vyhradí vysoký rozpočet na speciální efekty, dá Reeveovi možnost napsat námět a současně bude produkovat hercův vysněný projekt Chytrák (Street Smart, 1987). Dodržel však pouze druhý a třetí bod této dohody. Tou dobou na Cannon Films začaly doléhat finanční potíže, a tak plánovaný rozpočet šestatřiceti milionů dolarů byl ještě před začátkem natáčení seškrtán na šestnáct milionů, což se na kvalitách filmu nevalně podepsalo. Dílo zkázy dokonal Reeveův naivní námět, zrcadlící jeho zarytou touhu po odzbrojení atomových velmocí, a necitlivý finální sestřih, který pracovní verzi přesahující dvě hodiny nelítostně seřezal na devadesát minut.
Báchorka, v níž Superman nejprve na žádost malého chlapce zbaví svět atomových zbraní, aby následně svedl souboj se svým klonem Nuclear Manem vytvořeným Lexem Luthorem, tak trpí nejen třeskutě pitomoučkým dějem a směšně tristními speciálními efekty, ale navíc i nepřehlédnutelně děravým vyprávěním. Film, který měl být kýženou finanční vzpruhou, se stal ohromným propadákem a zpečetil smutný osud Cannon Films. Z dalších plánovaných komiksových projektů spatřil světlo světa už jen ještě zfušovanější Captain America (1990), který vznikl v produkci Golanovy nové firmy 21st Century Film Corporation.

Jiří Flígl
LFŠ 2015