Rytmus 1934

Chápu, že někdy se tvůrci   rozhodnou zpracovat   literární předlohu jen   volně (ono to někdy ani   jinak nejde), ale v tomhle   případě se mi zdá, že   režisér Jaroslav Balík,   který se podílel i na   scénáři, šel vysloveně   proti smyslu a duchu románu   Václava Řezáče. Podle   mého názoru se tenhle film   nejen nepovedl, ale docela   obstojně román ČERNÉ   SVĚTLO zdeformoval a svým   způsobem i zhanobil. Dvě   hvězdy nad minimum dávám za   pár statečných hereckých   výkonů, ale za víc to podle   mého názoru rozhodně   nestojí!

Další   společensko-dělnický   snímek z řad obdobných   počinů kladoucí otázky o   morálce takzvaných   dělnických kádrů, se   zaměřením především na   mládež. Starší obdobný   snímek je třeba ´Svět   otevřený náhodám´ (1971)   „Co chceme, můžeme“ je   jedno z několika hesel,   která jsou zde k vidění.   Socialistická mládež   zkrátka měla zelenou, a tak   byla potřeba je správně   nasměrovat. I když se   začala psát 80. léta,   protibaťovská nátura stále   neutuchala. A právě tímto   se především snímek jeví   jako protitah pověsti Baťovy   školy práce. Cílenou   propagandou se poukazuje na   idealismus, kterak *batismus*   křiví humanistickou povahu   československé mládeže a   vrhá ji na temnou dráhu   kariérismu, tvrdosti a   udavačství. Scénář byl   sice sepsán na základě   románu Václava Řezáče   „Černé světlo“, ale to   skutečně jen hodně   namátkově. Příběh musel   obsahovat veškeré stranické   požadavky, jinak by přes   schvalovací komisí i   neprošel. Tempo vyprávění   je spíše takové pozvolné a   místy až nudící, zato   navodit atmosféru první   republiky se docela, v   uvozovkách, podařilo.   Skutečně v uvozovkách,   neboť mnoho nepatřičného   se přesto najde. Pohled na   svět očima mladé generace,   a to jak v oblasti řešení   různých problematik, tak i   zábavou, což znamená   především dobovou hudbou,   už je jen ideově řízené   dle představ   dohlížejících orgánů,   aby to především mladé   diváky oslovilo. Nic naplat,   jako celek se jeví   schématicky a skutečně   především jasně   propagandisticky, což se i ve   své době, chtě nechtě,   minulo svého účinku.   Snímek dávno pozapomenutý a   lze už je diskutovat, jestli   je to dobře nebo ne. Ono na   druhou stranu tam jsou   určitě věci mající co do   činění i se současností,   ale to už je zase jiná idea.