Obsah filmu Romy
Německý životopisný film o světoznámé filmové hvězdě Romy Schneiderové se sice v úvodu věnuje i dospívání budoucí představitelky císařovny Sissi, převážně se ale zaměřuje na její kariéru a události jejího osobního života po průlomové roli. Part mladé rakouské císařovny sice z tehdy osmnáctileté dívky udělal největší star německy mluvících zemí, ale současně ji zaškatulkoval jako představitelku křehkých dívek vznešeného původu v kostýmních filmech. Před tou Romy utekla do Paříže, kde se při svém prvním zahraničním angažmá na filmu Kristýna (1958) seznámila s tehdy začínajícím Alainem Delonem, s nímž pak několik let žila. Společně také...
Německý životopisný film o světoznámé filmové hvězdě Romy Schneiderové se sice v úvodu věnuje i dospívání budoucí představitelky císařovny Sissi, převážně se ale zaměřuje na její kariéru a události jejího osobního života po průlomové roli. Part mladé rakouské císařovny sice z tehdy osmnáctileté dívky udělal největší star německy mluvících zemí, ale současně ji zaškatulkoval jako představitelku křehkých dívek vznešeného původu v kostýmních filmech. Před tou Romy utekla do Paříže, kde se při svém prvním zahraničním angažmá na filmu Kristýna (1958) seznámila s tehdy začínajícím Alainem Delonem, s nímž pak několik let žila. Společně také účinkovali na divadle pod vedením světově uznávaného režiséra Luchina Viscontiho. Pro Romy je to první úspěch v její cestě za vážnými ambiciózními rolemi. O rok později se na plátně objevuje ve Viscontiho segmentu povídkového snímku Boccaccio ’70 a pod vedením Orsona Wellese v jeho adaptaci Procesu Franze Kafky. Po rozchodu s Delonem na začátku šedesátých let se vrátila do Německa, kde se seznámila se svým prvním manželem, německým hercem a režisérem Harrym Meyenem. Jejich nevyvážený vztah záhy skončil a Romy se přestěhovala zpět do Paříže. Po krátké pauze kvůli těhotenství a výchově syna Davida se vrátila k filmu titulem Bazén (1969), kde zase hrála po boku Alaina Delona, s nímž zůstali navzdory rozchodu blízcí přátelé. Sedmdesátá léta byla pro Romy ve znamení dalších ambicióznějších rolí a také ocenění francouzskou výroční cenou César za filmy Důležité je milovat (1975) v režii Andrzeje Zulawského a Docela obyčejný příběh (1978) v režii Clauda Sauteta. Na začátku osmdesátých let se sice znovu vdala, ale tvrdě ji ranila smrt syna Davida. Začala pít a svého syna nakonec přežila jen o necelý rok. Německý životopisný snímek stojí na hereckém obsazení, především pak na německé herečce Jessice Schwarzové, která jednak s Romy Schneiderovou sdílí výraznou podobnost a navíc dokáže zahrát veškeré nuance náročné role.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 29.8.2013
Z deníku Romy
Ač jsem nikdy mnoho filmů s touto mezinárodně uznávanou herečkou moc neviděla, přesto mě velmi zaujala, byla velmi výrazná osobnost, na kterou se jen tak nezapomíná. Když mi bylo asi 12 let, dostala jsem se k jejímu deníku, tedy ke knize "Já, Romy: deník mého života" (1996), její život byl velmi pestrý a bohužel i tragický. Romy byla sice uznávanou hereckou divou, ale začátky neměla vůbec lehké, musela nejprve dokázat, že není pouhopouhé protekční dítě. Dětství trávila u prarodičů nebo na školním internátu, který "přežila" jen díky své přátelské, společenské povaze, i tak se závisti ze strany svých "kamarádek" neubránila. Otec byl velká hvězda, navíc sukničkář, který na ní neměl čas, matka žila taktéž svou kariérou a tak Romy a jejího mladšího bratra vychovávaly chůvy. S bratrem se nikdy nesžila, s matkou se neustále hádala a otec byl pro ní zcela nedosažitelná osoba, snad proto byla přitahována k mužům, kteří jí velmi komplikovali život. Není divu, že manželství jejích rodičů nevydrželo, ani ta Romyina v pozdější době nebyla žádná sláva. Romy pracovala často s režiséry, kteří byli v hereckých kruzích známí jako velcí pedanti a tyrani, přesto je Romy dokázala vždy přesvědčit o svém nepochybném talentu. Měla mnoho obdivovatelů nejen mezi muži, Romy byla v 70. letech známá i svou občasnou bisexualitou. Byla obdivovaná, navenek veselá, ale uvnitř byla skoro celý život sevřená úzkostí a strachem, který "léčila" velkou dávkou alkoholu, utišujících léků a cigaret. K tomuto psychickému stavu jí samozřejmě neprospívaly její partnerské vztahy, manželství, vztahy s blízkými obecně, úmrtí milovaného syna, sebevražda bývalého manžela /synova otce/ či její vážná fyz. onemocnění, skandály a dluhy. Taktéž novináři se k ní chovali stejným způsobem, jako kdysi k princezně Dianě. Co se týče filmu, byl to celkem věrný opis knihy o Romy, kterou zmiňuji v úvodu. Škoda jen, že to pan režisér pojal stylem bulvárního plátku. Hlavní představitelka Romy, Jessica Schwarz - někdy mi Romy vskutku připomínala, ale co naplat, originál je originál. Postrádala to cosi, co dělalo Romy právě tou velkou evropskou herečkou a osobností. Maresa Horbiger alias matka Romy - ta do role nepasovala vůbec, ani vzhledem, ani projevem, velmi přehrávala, byla mdlá, unylá, nevýrazná. Guillaume Delorme alias Alain Delon - tak to byl opravdu hotový herecký /i vzhledový/ propadák,
skutečný pan Delon by asi zaplakal. Ten herec se vzmohl jen na arogantní grimasy, navíc postrádal veškerý sexappeal evropského hereckého sexsymbolu. Obludný výkon, obludný herec. Byla jsem však velmi spokojena s hereckým výkonem Thomase Kretchmanna, ve filmu Harry Meyen, ten chlápek jako by byl takřka věrohodnou kopií originálu, včetně toho sucharského, nadřazeného a intelektuálského projevu. Dál nebudu pokračovat, napsala jsem dost. Romy, doufám, že tam kde jsi tedˇ, máš už konečně klid. Kvůli poněkud bulvární formě filmu hodnotím 7/10.