Radostné události [TV inscenace]

Jedním z mála pozitiv filmu   bych viděl v přirozenosti a   reálnosti dialogů většiny   postav, zejm. Neblechová v   roli Toucové organizující   nejen veselku, ale celou   početnou sešlost působila   nadmíru věrohodně. Její   energičnost a výřečnost mi   trochu evokovala Lábusovu   Boženu Tlučhořovou. Naopak   jako rušivý element na mě   působila Donutilova role   vtíravého intelektuála,   vyvolával ve mně dojem, že   se do filmu absolutně   nehodí. Docela zajímavý   nápad, natočit film tak   trochu jako celodenní   domácí video. Dnes by   takovýto film působil   trapně, v osmdesátkách to   ale vyznělo přirozeně a   neokoukaně. Jinak mě ale   děj příliš nezaujal a na   komedii byl film velmi málo   vtipný, proto víc jak slabý   průměr dát nemohu.

Stejná úroveň jako první   film „Chladná zrána“. I   hodnocení bych jen opsal s   dodatkem, že to ani pan   Donutil nezachránil.   Atmosféra vesnice je fuč,   nezasmál jsem se ani jednou,   a tak, ač je mi to nesmírně   líto, nedám ani tu dvacku co   jsem dal prvnímu filmu.

Strašná blbost, ale   překvapivě zábavná. Trochu   to má kameňákoidní kolorit   nesourodého slepence vtipů,   ale solidní hlášky a   například ukrutně vtipnou   scénku nákupu slona. Plus   nevšední obsazení,   kombinaci Gollová-Brodský   (mladej)-Donutil jinde   neuvidíte.