Radhošť

Povídkový triptych přibližuje nejmladší generaci českých filmařů. Krátký film Zahrádka ráje (režie Bohdan Sláma) nabízí love story z malého nádraží, kde se plachý Stáňa, který si ze všeho nejraději čte v jízdních řádech, potýká se snahou své rázné tetičky udělat z něj opravdového muže. Středometrážní film Otevřená krajina svobodného muže (režie Pavel Göbl) vypráví prázdninový příběh studenta, který kvůli osudné náhodě zůstane na brigádě u podivínského venkovana. Ten ho naučí vidět svět novýma očima. Středometrážní povídka Radhošť (režie Tomáš Doruška) líčí návštěvu pragmatického otce rodiny u tchána na Valašsku. Návštěvníci z města díky místní slivovici a pohádkám na okamžik vstoupí do světa mýtů a kouzel. Trojici povídek spojuje podobná vypravěčská poetika a zájem o nevšední prostředí a hrdiny, skrz které autoři stvrzují motto, že nejvíc hledáme to, co máme před očima.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Film, rozkrývající valašské mýty, vypráví příběh otce, který odjíždí se svými dvěma dětmi na chalupu svého tchána v lesích Radhoště.Děda svými "povídačkami" postupně všechny sblíží s pohádkovými hrdiny, kteří žijí v okolním lese. Nakonec každý najde to své - děti pohádku, děda vnoučata a zetě a otec chuť pravé valašské živé vody - slivovice.
Ročenka 2001/106,

Autor/Zdroj: /ročenka 2001


Tři filmové povídky, ve kterých je všechno tak trochu nakřivo, se natáčely v rožnovských lesích téměř dva roky. První původní český film rozkrývající valašské mýty se řídí mottem Co není křivé, to není Valašské.
*****
Radhošť aneb Romance o slivovici a kamení se skládá ze tří povídek - Zahrádky ráje, love story z nádraží, Otevřené krajiny svobodného muže a pohádkového Radhoště. Snímek, ve kterém je všechno tak trochu nakřivo a jehož natáčení v rožnovských lesích si vyžádalo téměř dva roky, je první původní český film rozkrývající valašské mýty. Je také pozoruhodným kameramanským počinem, v němž použité filtry, úhel i kompozice záběrů spoludotvářejí motto filmu, že "co není křivé, to není Valašské." Každá z povídek vznikla v jiném roce. Nejstarší a nejnovější od sebe dělí dlouhých sedm let. Všechny příběhy spojuje malebná krajina Beskyd. Původně se neuvažovalo o celovečerním filmu (dvě z povídek již byly samostatně distribučně v českých kinech uvedeny), tento nápad se zrodil v hlavě mladého ambiciózního producenta povídky Radhošť Jiřího Konečného. V povídce Radhošť vystupuje Frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala v roli otce, kterého jeho děti přesvědčí, že má cenu hledat neexistující poklad. Tatínek s dětmi odjíždí na návštěvu otce své ženy do jeho chalupy v lesích Radhoště, aby, jak říká, mu pomohl vybírat kameny z pole. Děda postupně všechny svými "povídačkami" zatlačí mezi pohádkové hrdiny, kteří v lese žijí. Ať už je to čert, který nosí na horu kamení, aby pak mohl pána Boha odprosit, usilovný hledač pokladu, který nemůže promluvit, aby jej neztratil, nebo dědek Mikulenka, pro kterého si smrt nemůže přijít, protože ještě nenašel tu pravou slivovici… Nakonec všichni najdou to své: děti pohádku, děda vnoučata a zetě, abstinující otec chuť pravé valašské živé vody. Mnohé poznal i samotný režisér, který svými otázkami vstupuje do děje, aby se dozvěděl například jak se do slivovice dává srdce.
Zahrádka ráje se prezentuje sloganem „Love story z nádraží“. Nečekejte nic ve stylu Pretty Woman, nýbrž poetický příběh z vlakové stanice, kde se mezi kolejemi prohání slepice a na dvorku výhybkáři pod nohami čvachtají černobílé slepičince. Stáňa, v podání výborného Jaromíra Dulavy, je ušlápnutý sirotek, který žije pod tvrdou pěstí své tetičky. Celý den pobývá na peróně, kde se naučí nazpaměť jízdní řád. V milostném životě to s ním jde od desíti k pěti. Stydlivý mladík se k nikomu a k ničemu nemá. A tak tetička vymyslí plán… Režisér Bohdan Sláma v krátké povídce z roku 1994 vsadil na dvojici herců – Jaromír Dulava a Stáňa Mazurová a byl to vskutku výborný tah. Dulava se v roli vysokého, stydlivého a „zapšukaného“ vesnického burana doslova vyžívá. Holínky s vaťákem mu sluší stejně jako svatební oblek. Je sympatické sledovat, jak dokázal zahrát ušlápnutého, ale určitě ne prostoduchého stydlína. Stáňa Mazurová nezůstává nijak pozadu. Moc toho nenamluví, ale její role na ukecanosti nestojí. Herečka dokázala vtisknout roli Zdeničky výraz rodiči manipulovatelné, leč pro život s (ne)výkonným manželem odhodlané prosťačky. Otevřené krajince svobodného muže sluší podtitul Žádný debil si v tomhle filmu neškrtne aneb jak Zdeněk k poznání přišel.
Producent Radhoště Jiří Konečný tvrdí, že všechny tři povídky jsou spolu provázány. Prostředím určitě ano, ale Otevřená krajina svobodného muže stojí přece jenom na trochu jiném pólu. Není totiž tolik beskydsky patriotistická. Mladý student Zdeněk (Zdeněk Marek ) zůstává celé prázdniny trčet jako brigádník u chlapíka, kterého si stopne cestou na vandr. Ten se tím pádem nekoná. Oba jsou zdánlivě protikladnými postavami. Zdeněk je z města, rád cestuje, užívá si s přítelkyní a kamarády a touží po svobodě a poznávání. Při pohledu na stažené králičí kožky a hromadu hnoje ale dostává husí kůži a zacpává si nos. Samotářský kožkař, který mladíkovi změní prázdninové plány, naopak žádnou ženu nemá a na svou samotu si už zvykl tak, že ji ani nevnímá. Jeho láska je malebná beskydská krajina. Dá se tušit, že právě tento příběh sklidí u městského publika největší úspěch. Režisér filmu Pavel Göbl mluví o svém díle jako o nudném příběhu s řídkými dialogy a špatnou kapelou. A právě tyto složky udělaly studentskou povídku velmi zdařilou a vtipnou. Oba hlavní představitelé se vzájemně doplňují a hrají tak přirozeně, že najednou začnete Zdeňkovi Markovi závidět a toužíte být v jeho roli. Především lidé, kteří se o prázdninách nikdy jen tak netoulali, si to budou chtít na dálku s tím flegmatickým studentem alespoň na chvíli vyměnit. Troufám si tvrdit, že mnohé hlášky zakoření ve slovníku mladých lidí. Na konec vás ještě po velmi hezké scénické hudbě cimbálovky Duvaj čeká píseň Let it be v podání kapely Mdlí hoši (protiklad k Spice Girls). Zpěvák zpívá tak falešně, že se budete upřímně smát a na melodii jen tak nezapomenete.
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola


Premiéra studentského hraného film o hoře Radhošť a lidech kolem ní. Příběh, který vyprávíme, leží na samém rozvodí reality, pohádky a mýtu. Tento příběh je příběhem o hledání...celý život je o hledání. Jeden hledá malichernost, druhý smysl života a přesto je obtížné rozsoudit, kdo má větší právo nalézt. Naši hrdinové nalézají. Nalézají proto, že hledají v místech, která si dodnes nesou svůj tajemný nádech mystična a kouzel. Zatímco hrdinové objevují nová zákoutí svých duší, my objevujeme kraj, který do sebe po staletí ukládal fantazii lidí, kteří v něm žili. Proplétáme se realitou a pohádkou a je na nás, abychom si přiznali, co se nám zdá reálné a co je již kouzelný svět.
Žánrově se film dá označit za pohádku pro dospělé. Film magické reality - je založený na neuvěřitelné skutečnosti, kterou nám vypráví někdo přirozený, svojský, neovladatelný, zemitý. V tomto ohledu se velmi osvědčilo využití neherců, což přispělo k „uvěřitelnosti" snímku. Film je rozdělen na tři paralelní linie. Dokumentární, kdy postavy z filmu nebo někdo v jejich blízkostí vykládají na kameru o uvěřitelných věcech ze života kolem hory. Druhá linie je realistická s navzájem propojenými motivy s částí pohádkovou, jež je vlastně svět dědkova vyprávění. Ke konci se všechny tyto linie promísí.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Tatínek se svými dvěma dětmi odjíždí na návštěvu otce své ženy dojeno chalupy v lesích Radhoště, aby, jak říká, mu pomohl vybírat kameny z pole. Děda postupně všechny svými „povídačkami" zatlačí mezi pohádkové hrdiny, kteří v lese žijí.

Autor/Zdroj: /IX. FEBIOFEST


Three stories ( ‘The Garden of Eden’, ‘The Open Country of a Lonely Man’, and ‘Riedgost’) by a new generation of Czech filmmakers who combine personal friendship with a common approach to work. They reveal a raw, non-cliplike poetic combining actors and nonactors and an interest in finding
value in places normally thought of as ‘armpits of the world.’ In such out-of-the-way locations they discover much of fundamental worth: a love story at a small ‘Sudeten’ train station, the magic of
slivovice plum brandy in the Wallachian hills, the power of ancient myths, and the realization that we are mainly looking for things which are right under our noses.

Autor/Zdroj: /anglicky

Tři filmové povídky, uváděné pod titulem nejdelší z nich Radhošť, vznikly v koprodukci FAMU a České televize a představuje se jimi nejmladší generace filmařů. Pro všechny tři je společná podobná poetika, práce s neherci, zájem o hledání hodnot v takřka zapomenutých místech, kde v drsném kraji žijí svérázní lidé, z nichž mnozí dělají velice svérázné věci. - Krátký film Bohdana Slámy Zahrádka ráje (1994) je love story z malého nádraží, kde pracuje plachý pomocník Stáňa. Má přísnou tetičku a trpí strachem z žen. Nerad nakládá uhlí, ale je nepřekonatelný ve znalosti jízdních řádů. I když se tetičce nakonec podaří udělat ze Stáni ženáče, neznamená to, že se z něj stane opravdový muž. Prohlížení jízdních řádů v manželské posteli je poněkud jiná činnost, než baculatá Miluška od novomanžela očekává. Sbalí si tedy své saky paky a odstěhuje se k rodičům. Tehdy přijde znovu ke slovu tetička a její plán… Vtipná povídka, vyprávěná svižným tempem a s určitou nadsázkou, je rozdělena do krátkých kapitol. Výsledkem je smutná groteska se smutným hrdinou a s nečekaným koncem. – Středometrážní film Otevřená krajina svobodného muže natočil Pavel Göbl jako reálové cvičení třetího ročníku FAMU. Vypráví prázdninový příběh studenta, jenž řízením osudu zůstane trčet „na brigádě“ u podivínského samotářského kožkaře. Prožijí spolu pro oba dva nezapomenutelné léto. Student naučí kožkaře tančit a na oplátku (kromě toho, že bude umět čistit kožky) se začne dívat na svět poněkud jinýma očima. Režisér ani oba protagonisté nezastírají slabost pro dlouhé pohledy do krajiny a na horská úbočí, pro něž však ostatní obyvatelé blízké vesnice nemají porozumění. Výjimkou je pošťačka, která nosí kožkaři nejen poštu, ale i vyprané prádlo, přičemž neskrývá své pravé úmysly... – Středometrážní povídka Tomáše Dorušky Radhošť je ovlivněna valašskými mýty a také všudypřítomnou slivovicí. Když k dědovi Kolmačkovi přijede na návštěvu realistický zeť (představovaný frontmanem skupiny Mňága a Žďorp Petrem Fialou) se dvěma dětmi, aby mu pomohli sbírat kameny z pole, pobyt u svérázného staříka, který kromě vlastnoručně pálené slivovice miluje pohádky, okouzlí návštěvníky z města natolik, že i oni vstoupí na chvíli do světa kouzel a mýtů. Do děje od počátku vstupuje otázkami i neviděný režisér, aby se například dozvěděl, jak se do slivovice dává srdce. Snímek se natáčel dva roky v rožnovských lesích a je pozoruhodným kameramanským počinem: použité filtry, úhel i kompozice záběrů dotvářejí motto filmu, že „co není křivé, to není valašské“. – Snímek navazuje na podobné projekty Co chytneš v žitě (FP 11/98) a Šest statečných (FP 5/2000z).
-kat- Filmový přehled 2002/4

Autor/Zdroj: -kat-/Filmový přehled