Půlnoční expres

POZOR SPOILER

6. října 1970 Istanbul

Mladík jménem William Hayes si lepí na tělo spoustu drog. Míní je propašovat. Ani jeho dívka nic netuší. Zpočátku mu to prochází, ale pak je lapen. Po výslechu má označit člověka, který mu drogy dal, a on tak učiní. Ihned poté se pokusí o útěk, ale nevyjde mu to. Končí v lochu. Zde je surově zbit šéfem Hamidouem, protože ukradl deku. V kriminále poznává další lidi, mezi nimi je i Švéd Erich. Také Jimmy Booth, který touží po útěku a Max, co má potíže se žaludkem. Za Williamem přijíždí otec a je přítomen soudu. Zde je jeho syn odsouzen na více než čtyři léta vězení. Otec slibuje pomoc. Ale nic se nestane. Jim plánuje útěk. Bill a Max se účastnit nechtějí, a tak do toho jde sám. Nevyjde to. Jim je zbit tak, že je mu způsobena kýla a přijde o jedno varle. Když má Bill do výstupu z vězení jen třiapadesát dnů, dozví se, že v Ankaře bylo rozhodnuto o změně trestu. Má sedět doživotně. U nového soudu dostává však jen třicet let. A tehdy s útěkem souhlasí. Spolu s Jimmym vyndají kameny ze zdi a dírou vezmou roha. Je s nimi i Max, který hlídal. Napoprvé to nevyjde. Pak najde zamaskovanou díru bonzák Rifki. Nahlásí to a je ihned odvlečen Jimmy. Billy s Maxem za to ukradnou Rifkimu peníze, což jej zasáhne nejvíce. Za to pak udá Maxe, že mu prodal drogy, a následně je odvlečen i on. Billy se vztekne a Rifkimu hodně fyzicky ublíží. Čímž se ocitá v pověstné sekci třináct pro nepříčetné delikventy. Jestli je někde peklo na zemi, tak je to zde. V této situaci přichází na návštěvu Billova dívka. Přináší mu album fotek z mládí a dětství. Jak bude důležité, ukáže život sám.

V tomto nepříjemně pravdivém dobrodružství, natočeném podle skutečné události, je mladý Američan Billy Hayes (Brad Davis) zadržen, protože se pokusil ze země vyvézt hašiš. Je vsazen do brutálního tureckého vězení, kde se vězni starají sami o sebe. Tam se setká s mnoha spoluvězni, včetně Američana (Randy Quaid), Angličana (John Hurt) a Skandinávce (Norbert Weisser). Soud rozhodne, že z Billyho případu udělá odstrašující příklad a napaří mu neuvěřitelně dlouhý trest. Billy utíká ve snaze zachránit si holý život Půlnočním expresem. Fantastické herecké výkony, skvělá režie a vynikající soundtrack dohromady vytvářejí strhující zážitek, jenž chytí diváky hned při prvním záběru. Oliver Stone za práci na tomto filmu získal cenu Akademie za vynikající scénář filmové adaptace divadelní hry.

Zdroj: HBO Europe

Otřesný obraz brutality a frustrace. Američan Billy Hayes neodletí z Istanbulu, protože na letišti ho zatkne vojenské komando. Nemůže popřít pašování narkotik. Velmi rychle pozná kruté poměry tureckého vězení,kde ho po vynesení rozsudku čekají čtyři roky. I když se otec snaží najít pro Billyho cestu na svobodu, nemá úspěch. Obnovení procesu by dokonce mohlo mladému Američanovi přinést doživotí. Snímek byl natočen podle skutečného příběhu Billa Hayese, který byl v roce 1970 zatčen v Istanbulu se dvěma kilogramy hašiše a strávil v tureckém vězení pět let. Oscar za scénář pro Olicera Stonea.

Skutečný příběh mladého američana Billyho Hayese, který je v Turecku odsouzen ke 30 rokům vězení za to, že se u něj našlo malé množství drog. Ve vězení musí snášet každodenní mučení a ponižování…

Britský režisér Alan Parker je našim divákům známý jako tvůrce filmů Sláva, Hořicí Mississippi a Birdy. Poprvé na sebe upoutal pozornost v roce 1978 snímkem Půlnoční expres. Scénář k filmu napsal dnes známý režisér Oliver Stone podle vzpomínkové knihy Billyho Hagese. Na základě skutečných událostí vzniklo sugestivní drama mladého Američana, přistiženého tureckými úřady při nerozvážném pokusu o pašování hašiše a odsouzeného k třiceti letům vězení. Během pěti 1et žaláře je mladík vystaven týrání a ponižování nejen ze strany některých spoluvězňů, a1e především ze strany sadistických dozorců. Ani v oddělení pro nebezpečné šílence, kde má pomalu zemřít, se však nevzdává a téměř zázrakem se mu podaří uniknout. - Z prvotních náznaků napínavé podívané přerůstá vyprávění v šokující obraz absurdního světa, plného samoúčelné brutality a bezcharakternosti, v němž bezmocnému jedinci nezbývá než spoléhat na svou vlastní vnitřní sílu. Stoneův dokumentarismus bezpochyby příznivě ovlivnil ozdobný Parkerův rukopis, směřující obvykle k zjednodušující stylizaci (zde patrné zejména ve scénách v blázinci). Parkerův film, stejně jako předtím výpověď Billyho Hayese, obrátil pozornost světové veřejnosti k poměrům v turecké justici a vězeňství. Film navíc zůstává obecnější výpovědí o situaci jedince v mezních poměrech. - 0liver Stone získal Oscara za scénář, Giorgio Moroder za hudbu.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled