První smrtelný hřích

Unavená osmdesátková   detektivka se služebně   unaveným detektivem NYPD   řešící svůj poslední   případ před odchodem do   zaslouženého důchodu,   který byl paradoxně také   poslední hlavní rolí ve   filmu Franka Sinatry. Když se   to vezme kolem a kolem,   noirová atmosféra snímku   sluší, ale stejně jakoby to   výrazně postrádalo tu   správnou atmosférickou   šťávu. Režisér Brian G.   Hutton pojal vyprávění   odlišným přístupem k   policejní práci, než jak   bývá obvyklé. Žádné   honičky, žádné   přestřelky, jen únavné   sledování každičkého   pojítka k případu a   pomaloučké skládání   všech podstatných věcí   dohromady. A hlavně se dává   více prostoru soukromí   detektiva a jeho starosti s   vážně nemocnou manželkou.   Svým způsobem je to sice v   kontrastu s jeho povoláním,   neboť vyšetřuje násilnou   smrt člověka s cílem   dosáhnout spravedlnosti, ale   zabránit hrozící smrt své   vážně nemocné ženy už   nedokáže. Jenomže tak, jak   je to podané je to spíše   dějově frustrující hlavně   pro diváka, neb pro něj to   vůbec nefunguje. Vždyť se   ani nedozví, jakou nemocí   vlastně trpí. Snímek, co se   týče nálady a zajímavosti   v oblasti žánru, není tedy   zrovna uspokojivý. Z   dnešního pohledu je však   největší zajímavostí   fakt, že si tu odbyl svůj   filmový debut Bruce Willise,   kterého si ale jen tak leckdo   nevšimne. Po hodině a půl   ho lze spatřit kterak   vchází do baru s čepicí na   hlavě a zakrývá si přitom   oči.