Pršelo jim štěstí

Silně kritický příběh,   který je na svou dobu vcelku   překvapením. Ukazuje, že i   za komunistického režimu   vést podnik nebylo   peříčko. Aby se splnil   plán, tak hold se musel   přehlédnout kdejaký   švindl, kdejaká zlodějna. A   běda tomu kdo na to   poukázal. A to právě   udělala hlavní hrdinka   tohoto příběhu v podání   Jiřiny Bohdalové, která na   tyto události vzpomíná při   přípravě na svatbu s mužem   (první větší role Jiřího   Krampola), který byl   dělníkem ve stejném podniku   a který byl využíván k   nenávisti k ní. Každý   věděl, že měli k sobě   velmi blízký vztah. Námět   to není špatný,   psychologické ztvárnění   taktéž, jen styl   vyprávění je poněkud   zvláštní. Nemusí sednout   každému a může vypadat   zmatečně. Kvůli častým a   vcelku rychlým střihům   není poznat, co je vlastně   hlavní dějová linka. Ona   svatba, která se nakonec   nekonala, anebo dohady v   podniku? A to se do toho   ještě pletou vzpomínky na   opovrhování všemožného od   onoho muže (J. Krampol),   kterého si měla brát. Inu   divák musí být při   sledování tohoto filmu   velice pozorný, jinak stačí   málo a už nezná souvislosti   a je v příběhu ztracen. Za   pozornost však tento snímek   stojí. Jiřina Bohdalová se   v psychologické filmové roli   zase až tak moc nevidí.

Proč tak slabé známkování   :o) ten film není vůbec   špatný a herecký výkon   naši komindy Jiřiny   Bohdalové dokazuje, že je i   výborná charakterní   herečka

Pokrytectví a zodpovědnost   nejdou moc ruku v ruce a v   tomto snímku je vidět, jak   si kdo s tímhle umí   poradit.Jak už bylo zmíněno   v komentáři níže, na rok   1963, dost odvážné dialogy,   sebekritika se ještě moc   nenosila.
Chvílemi   nuda, zpestřená flashbacky   do minulosti, ale ty chlupaté   nohy v silonkách - síla!

Rádoby dojemný příběh,   který nás poučí, že   zodpovědnost za vlastní osud   je důležitější než tzv.   dobrá pověst.   Zaplaťpámbůh, že je film   natočený s trochou   komediální nadsázky, takže   vyznění filmu není zase tak   nudné.

Nahatá Bohdalová, no kde   jinde tohle uvidíte?:-)   Navíc v mileneckém páru s   Jiřím Krampolem, to je taky   unikát. I když popisky k   filmu zdůrazňují, že jde o   první větší Krampolovu   roli, nutno dodat, že ten za   celou dobu pronese zhruba   čtyři věty, i když pro   zvýšení účinku v   retrospektivách několikrát   zopakované. Jinak právě   celkové pojetí filmu ve   střídání současnosti se   vzpomínkami mě trochu   odradilo, protože střihy   byly rychlé a místy až   nepřehledné. Ale zaznělo   několik zajímavých na svou   dobu odvážných poznámek ve   stylu "mě nezajímá,   jak se moje děti v komunismu   budou mít dobře, já se chci   mít dobře teď". Svůj   celou dobu nedůvěřivý   pocit z filmu jsem nakonec   musel korigovat po   závěrečné symbolické   scéně sklízení svatebního   stolu, ta mě fakt dostala.