Obsah filmu Princezna Pampeliška
Veršovaná pohádka PRINCEZNA PAMPELIŠKA patří k nejznámějším a nejoblíbenějším pracem z literárního odkazu národního umělce
Jaroslava Kvapila. Není třeba jistě zdůrazňovat, že Kvapilův význam pro naše národní umění spočíval především v jeho velmi průbojné divadelní režii a dramaturgii, kdy poučen mnohým, co se dělo v evropském divadle prvních desetiletí našeho století, vytvořil osobitou režijní školu, jíž se později mnozí dovolávali. Jeho režijní způsob ovlivnil charakter našeho divadla, zejména pak Národního, dozníval ještě po válce, prakticky až do Kvapilovy smrti v roce 1950. Úzký...
Veršovaná pohádka PRINCEZNA PAMPELIŠKA patří k nejznámějším a nejoblíbenějším pracem z literárního odkazu národního umělce Jaroslava Kvapila. Není třeba jistě zdůrazňovat, že Kvapilův význam pro naše národní umění spočíval především v jeho velmi průbojné divadelní režii a dramaturgii, kdy poučen mnohým, co se dělo v evropském divadle prvních desetiletí našeho století, vytvořil osobitou režijní školu, jíž se později mnozí dovolávali. Jeho režijní způsob ovlivnil charakter našeho divadla, zejména pak Národního, dozníval ještě po válce, prakticky až do Kvapilovy smrti v roce 1950. Úzký vztah k národní kultuře postřehneme snad nejzřetelněji právě v Princezně Pampelišce, pohádce, v níž se stýká svět chudého krále se světem prostých lidí, a nalezneme zde i lehce ironizovanou polohu měšťáctví. Pohádkový motiv autorovi posloužil k vyjádření lidských protikladů. V tomto směru přesahuje pohádka k problémům širším, k problémům stále velmi živým, a její fabule jako by sloužila k postižení nadčasovosti. Když jsem hovořil s Ludvíkem Rážou, jedním z úspěšných režisérů televizní tvorby pro děti a mládež, který před lety Princeznu Pampelišku upravil a natočil pro potřeby televizního vysílání, zdůraznil, že při realizaci kladl akcent právě na lidskou hodnotu Kvapilovy předlohy, na hodnotu domova, návratu za cenu mnohých ran, která život člověku rozdává, za cenu poznání světa, z něhož se člověk vrací ponaučen a zmoudřen. V tom nalézal hlavní smysl své práce, při čemž neopomíjel ani poetickou krásu pohádkové předlohy.
Televizní diváci opět po čase uvidí Princeznu Pampelišku a jistě na způsobu zpracování postřehnou, že dílo vzniklo v roce 1967, že odpovídá výrobním možnostem a způsobům poloviny šedesátých let. Celá pohádka je dělána v ateliéru a ve skromných podmínkách. V hlavních rolích hrají: Klára Jerneková, Petr Kostka, Vladimír Šmeral. Za poznamenání jistě stojí, že národní umělec Zdeněk Štěpánek vytvořil právě v Princezně Pampelišce jednu ze svých pěkných posledních rolí.
[jt] Televize: Princezna Pampeliška. Květy. 1972, roč. 22, č. 28, s. 40. [upraveno] < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 26.2.2020
Tak ta mluva mne iritovala celou dobu. Škoda, protože herecké obsazení si zaslouží pochvalu. Ale pro mne je veršování v normální mluvě prostě nepřirozené a tím to končí. Navíc pro děti to byl dost zamotané. Už s tím vězením, jak se dostali ven a pak jak se dostali z tábora od prince z Hispánie bylo nedomyšlené. Celé to prostě nestálo za nic a nedávám ani tu dvacítku ze hereckou sestavu. A s tím brekem na konci to pohřbil autor definitivně.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 3.8.2018
Jedna z mála pohádek ze šedesátých let, která mi nikdy nekápla do noty. Zda je to herečkou Klárou Jernekovou, jejíž sykavky mě vždy rvaly uši, nebo mou domněnkou, že se prosadila jen díky svému otci, významnému režisérovi Národního divadla v Praze, nepřemýšlím. Námět je Kvapilova klasika a televizní zpracování v kašírovaných kulisách bezchybné. Rovněž zbývající herecké obsazení prvotřídní, bohužel z výše uvedeného důvodu pohádku nevyhledávám.