Poslední střetnutí

Nazaretče, šarlatáne, co můžeš nabídnout lidstvu? Od chvíle, kdy tě vyzvrátila zející rána ženy, co jsi dělal jiného, než že jsi dusil tyčící se touhu mužovu v záplavě svatouškovské morálky? Zanítil jsi pubertální mysl mládeže odpuzujícím dogmatem dědičného hříchu. A teď jsi ji opustil a odepřel jí konečnou radost nad smrtí, jež mě má zničit? Ale to se ti nepodaří, Nazaretče, jako se ti to nikdy nepodařilo. Oba jsme byli stvořeni k obrazu člověka, ale zatímco ty ses narodil z nemohoucího Boha, mne porodila šakalice. Narozen jsem ze Satana, z toho, jenž byl vyvržen. Tvoje bolest na kříži je v porovnání s agónií mého otce pouhá tříska. Vyhnáním z nebe byl padlý anděl zhanoben. Zatnu ještě hlouběji trny do tvého zatuchlého masa, ty ničiteli neřestí. Prokletý Nazaretče! Satane, já pomstím tvou trýzeň, zničím Krista navždy! Nazaretče, ty jsi nezvítězil - nikdy! Ó Otče, vládče ticha, nejvyšší bože zoufalství, jejž lidstvo tupí v bolestném objetí, dej mi sílu spasit svět před druhým příchodem Ježíše Krista a jeho špinavou světskou vírou! Ukaž člověku místo jeho bludů království tvé! Vyvolej v něm velkolepost melancholie, božskost osamělosti, čistotu zla, ráj bolesti! Většina lidí zaměňuje zlo za svůj vlastní sprostý chtíč a zvrácenost. Nyní buď pravé zlo čisté jako sama nevinnost!