Poklad Aztéků

Film se odehrává v sedmdesátých letech minulého století, kdy proti rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi, jehož dal Napoleon III. proti vůli lidu prohlásit císařem Mexika, bojuje právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, potomek legendárních Aztéků. Zdá se, že Juarézova porážka je otázkou času,protože bojovníkům za svobodu chybí zbraně, munice i koně. Prezident vyslal svého přítele a poradce, německého lékaře dr. Sternaua-Lex Barker, do Spojených států, aby požádal o pomoc prezidenta Lincolna. Ten ji sice slíbí, ale až potom, když se vypořádá s vlastní občanskou válkou. Maximilán zjistí, že Juarez hledá poklad Aztéků. Chce ho předejít a také začne pátrat po pokladu. Doktor Sternau se po nebezpečném střetnutí s Juarezovým kapitánem Verdojou dostane k prezidentovi a nabídne mu pomoc svého přítele, bohatého velkostatkáře Dona Fernanda di Rodrigandy ze Sevilly. Ten přijímá a pošle jej k hraběti. Cestou Sternau se svými společníky Potocou, Andrém a Frankem Wilsonem, přezdívaným Hromový šíp, zachrání z rukou mexických indiánů dvě dívky. Aztéckou princeznu Karju a její přítelkyni Rositu. Na haciendě, kam vzápětí s dívkami dorazí, však starého hraběte nenajdou. Odjel do hlavního města Mexiko City, kde jeho syn Alfonso (Gerard Baray) zcela propadl hráčské vášni a kouzlu vypočítavé Josefy. Poté, co Alfonso zfalšuje podpis svého otce na směnce, je starý hrabě vmanipulován do souboje a těžce zraněn. Přes okamžitý zákrok dr. Sternaua umírá, před smrtí však ještě stačí vydědit syna a vykonavatelem závěti ve prospěch Juareze určí dr. Sternaua. Aby získal peníze jinde, předstírá Alfonso na radu Josefy lásku ke Karje, aby z ní vylákal tajemství aztéckého pokladu. Maxmiliánova armáda se chystá k útoku a Sternau dostane za úkol vyzvědět o jejich plánech co nejvíce. Je však zajat a Alfonsem falešně obviněn ze smrti dona Fernanda. Je sice přáteli zachráněn, ale vzápětí se v horách střetne v nerovném souboji s kapitánem Verdojou, který vinu za své propuštění z armády přičítá právě německému lékaři. Podaří se mu shodit Sternaua ze skály a v domnění, že je jeho protivník mrtev, odjede. Lékaře však zachrání princezna Karja s aztéckým veleknězem Flathouanim, který tu hlídá tolik hledaný poklad Aztéků.

POZOR SPOILER!

Píše se rok 1864 a v Mexiku zuří válka, hlavně proti Francouzům. Bratr rakouského císaře Františka Josefa I. arcivévoda Ferdinand Maxmilián rakouský je Bonapartem III. prohlášen za mexického císaře. Ten po setkání se zástupci junty korunu přijal a 16. června 1864 připlul do Mexika. Prezident Juarez je nucen ustupovat, avšak Napoleon III. postupně vojsko odvolává kvůli starostem v Prusku.

Zrovna v této bouřlivé době vede stařec – Azték dívku Kariu, aby jí ukázal aztécký poklad. Ta jej zas může ukázat jen svému manželovi, kterého si vezme a tento musí být Azték. Když dívka poklad spatří, chce, aby jej použili ve prospěch prezidenta Juareze, aby mohl Mexiko osvobodit. Stařec nesouhlasí.

Ve stejné době se ve Washingtonu s prezidentem Lincolnem setkává doktor Sternau. Je to vyslanec Juarezův a tajný kurýr kancléře Bismarcka. Juarez potřebuje peníze. Ty ovšem Lincoln nemůže oficiálně dát, i když stojí na jeho straně. Přesto dává Sternauovi pro Juaréze zprávu, která mu má pomoci.

Sternau tedy cestuje Mexikem a jsou doslova přepadeni Juarezovými vojáky vedenými kapitánem Verdojou. Sternau se mu postaví a za to má být popraven. Díky dalšímu cestujícímu Andreasi Hasenpfefferovi a poručíkovi Potokovi však přece jen končí u Juareze. Tomu slibuje pomoc od svého přítele Dona Fernanda di Rodrigandy. Pomoc je přijata a Sternau s Potokou cestuje za Donem na jeho haciendu El Erina. Andreas se přidává k nim, aby je ochránil. Cestou potkají Franka Wilsona, zvaného též „Hřmící šíp“, který byl svědkem přepadení. To Čičimekové přepadli a zajali dvě ženy, které je ovšem nutno osvobodit, což se i stane. Tyto dvě ženy jsou Rosita a Karia. Na Haciendě se Sternau od správce dona Pedra dozví, že Don Fernand di Rodrigando je ve městě. Karia je zamilována do hraběte Alfonsa, jeho syna, což je vlastně mladý hejsek, prohrávají v kasinu peníze svého otce. Také tentokrát prohrál a má dojít k souboji. On se ovšem tou dobou, kdy má bojovat válí v posteli s Josefou, která posunula hodiny a dala jeho otci zprávu o souboji. Ten je v něm těžce raněn, ale ještě stihne syna vydědit a svůj majetek odkázat Juarezovi. Následně umírá. Tuto smutnou zvěst přináší na haciendu El Erina právě doktor Sternau, ale pro veřejnost má tato zpráva zůstat utajena. Objevuje se zde i Verdoja i hrabě Alfonso. Ten první si chce hrát na pána a ten druhý se snaží oblbnout Kariu. Verdojovi nic nevychází, chce si užít s dívkou, ale je vyrušen, následně zbit a nakonec z armády propuštěn samotným Juarezem. A Sternau dostává za úkol vyzvědět, kde bude proveden další útok na Juarezovy lidi. Napoleon III. a maršál Bazaine totiž dali dohromady dvanáct tisíc mužů. Právě u Bazaina je Josefina a kují se zde pikle proti Sternauovi. Ten je totiž oficiálně správcem dědictví, které by společně s Alfonsem rádi získali pro sebe. Ocitá se zde i Sternau, jsa obviněn z různých zločinů. Jako hlavní svědek proti němu je syn hraběte, Alfonso. Sternau má být popraven, ale pak je jen milostivě odsouzen, a to na dvacet let na ďábelských ostrovech. Podaří se mu však opět utéci a při rvačce s Verdojou je jím shozen do kráteru vyhaslé sopky. Odsud je Kariou a veleknězem přemístěn do místnosti s pokladem. Velekněz trvá na doktorově smrti, aby nemohl prozradit místo kde poklad je. Karia však tvrdí, že Sternau je stejně v bezvědomí a že jej postačí odnést pryč…

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato.
Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendelhandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce.
Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky.

Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Paranová.

Zdroj: ČT

Odehrává se v sedmdesátých letech minulého století, kdy proti rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi, jehož dal Napoleon III. proti vůli lidu prohlásit císařem Mexika, bojuje právoplatně zvolený prezident Benito Juaréz, potomek legendárních Aztéků. Zdá se, že Juarézova porážka je otázkou času, neboť bojovníkům za svobodu chybí zbraně, munice i koně. Prezident vyslal svého přítele a poradce, německého lékaře dr. Sternaua, do Spojených států, aby požádal o pomoc prezidenta Lincolna. Ten ji sice přislíbí, ale až poté, kdy se vypořádá s vlastní občanskou válkou. Maximilán zjistí, že Juarez proto hledá legendární poklad Aztéků. Chce ho předejít a také začne pátrat po bájném pokladu...

Zdroj: TV Barrandov