Podzimní návrat

Režisér Stavros, na první pohled úspěšný zralý muž, se po letech vrací do země a míst svého dětství. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které v květnu roku 1948 našly v bývalém Československu útočiště před občanskou válkou. Jeho cesta do Brna má i tentokrát ryze osobní důvod. Chce převézt ostatky svých prarodičů, kteří ho tu vychovali a v nucené emigraci zemřeli, do milovaného Řecka. Návrat do důvěrně známých míst vyvolává ve Stavrosovi intenzivní vzpomínky na dětství a potřebu vydat se po vlastních stopách. Nejprve byl umístěn do internátu, kde vládla vojenská kázeň. Teprve dědeček s babičkou, kteří se usadili v Brně, mu dokázali nahradit ztracené rodinné zázemí a on byl zase pro ně prostředníkem s neznámou středoevropskou zemí a jejími lidmi. Podzimní návrat je mozaikou autobiografických a autentických událostí, které formovaly chlapcovo dospívání a zároveň je i působivou evokací padesátých let, jak je viděly klukovské oči.

Absolvent pražské FAMU, televizní režisér George Agathonikiadis, který byl vrstevníkem Fera Feniče či Zdeňka Trošky, svůj opožděný filmový debut vysvětluje slovy :"Návratem do Řecka jsem ztratil skoro deset let a dalších deset let jsem ho poznával. Až teď mohu říci, že jako kluk jsem míval nostalgii řeckou , kdežto teď mám naopak českou. Teprve teď jsem byl připraven - s dostatečným odstupem a nadhledem - o té své dětské nostalgii natočit film.Tělo se z jedné země do druhé stěhuje snadno. Duši to jde mnohem pomaleji." Dodejme, že film vznikl v koprodukci s brněnskou televizí, byl natáčen na autentických místech s celou plejádou silných hereckých osobností.

Autobiografický příběh řeckého režiséra je mozaikou epizod z dětství muže Stavrose, který byl jako malý chlapec v roce 1948 převezen spolu s dalšími třemi tisíci řeckými dětmi do Československa, když v jejich zemi vypukla občanská válka. Malý Stavros žil nejdříve v dětském domově a poté v Brně u dědečka a babičky, kteří později zemřeli. Dospělý Stavros přijíždí do Brna, aby zařídil převoz jejich ostatků do Řecka.
Ročenka 2001/104,

Autor/Zdroj: /ročenka 2001


Režisér Stavros, na první pohled úspěšný zralý muž, se po letech vrací do země a míst svého dětství. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které v květnu roku 1948 našly v bývalém Československu útočiště před občanskou válkou. Jeho cesta do Brna má i tentokrát ryze osobní důvod. Chce převézt ostatky svých prarodičů, kteří ho tu vychovali a v nucené emigraci zemřeli, do milovaného Řecka. Návrat do důvěrně známých míst vyvolává ve Stavrosovi intenzivní vzpomínky na dětství a potřebu vydat se po vlastních stopách.

Autor/Zdroj: /mraveniště

Základní myšlenka autobiografického snímku Podzimní návrat je prostá a ve filmu nijak neobvyklá: muž ve středních letech se vrací na místa svého dětství, která v něm vyvolávají vzpomínky... Řecký režisér George Agathonikiadis měl velice podobný osud jako protagonista jeho snímku Stavros.I on prožil značnou část života v bývalém Československu. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, přivezených sem v květnu 1948, když v jejich zemi vypukla občanská válka. Malý Stavros žil nejdříve v dětském domově a později v Brně u dědečka a babičky. Ti také v emigraci zemřeli. Ted' se Stavros do rněsta svého dětství vrací, aby zařídil převoz jejich ostatků do Řecka, jež tak milovali a jehož slunce tolik postrádali... Město, v němž prožil v padesátých letech dětství, v něm vyvolává živé vzpomínky. Zatímco čeká na vyřízení potřebných formalit, chodí po známých místech, a před jeho očima ožívá minulost. - Film je vlastně mozaikou jednotlivých epizod, jež uvízly v mysli dvanáctiletého chlapce (první přátelství, školní léta, setkání se smrtí, svérázná dědečkova vyprávění) a zároveň podává obraz i o odlišnosti řeckého chlapce, o snaze řecké komunity zachovat i v emigraci své tradice a zvyky. - Dospělého Stavrose ztělesnil Jiří Bartoška, jehož úkolem je ovšem pouze spojovat jednotlivé příhody.
Filmový přehled 2001/9/23

Autor/Zdroj: /Filmový přehled