Paralelní světy

Paralelní světy je komorní příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás, film o partnerských vztazích v této době a na tomto místě. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou, překladatelkou krásné literatury. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život náhle poněkud odlišně. Prochází krizí pracovní i soukromou. Bojí se otěhotnět, relativizuje se i intimní vztah s Kryštofem, její psychika kolísá. Kryštof má vdanou milenku, ale vztah s Terezou by rád udržel…

Jejich milostný příběh odkrývá odlišnost subjektivních světů každého člověka i rozdílnost hranic mezi snem a skutečností v každém z nás. Na půdorysu této téměř analytické studie vztahu muže a ženy se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a ve zkratce vykreslit atmosféru společnosti, v níž žijeme.

Zdroj: ČT

Zdánlivě obyčejný komorní příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás: je to film o partnerských vztazích v této době a na tomto místě.
Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou, překladatelkou krásné literatury. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život náhle poněkud odlišně. Jejich milostný příběh odkrývá odlišnost subjektivních světů každého člověka i rozdílnost hranic mezi snem a skutečností v každém z nás.
Na půdorysu této téměř analytické studie vztahu muže a ženy se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a ve zkratce vykreslit atmosféru společnosti, v níž žijeme.

Česká televize

Film Paralelní světy vypráví zdánlivě obyčejný příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás. Je to film o našich partnerských vztazích; v této době a na tomto místě. Asi to budete znát. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život trochu jinak… Na půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Neefektní komorní příběh je režírován neklidně a nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby přítomné v každodenní realitě.

Talentovaný architekt Kryštof žije už několik let s Terezou, která nedávno dostudovala překladatelství a snaží se v tomto oboru uplatnit. Na lidi, věci, dnešní dobu a svět kolem nás mají podobné názory, ve vztahu panuje láska a vzájemná úcta, ale přesto si pomalu přestávají rozumět a nenápadně se mezi ně vkrádá odcizení. Kryštof vidí smysl života v práci, ale Tereze se stále častěji honí hlavou myšlenky na manželství, děti a „normální“ rodinu. Zatímco Kryštof v terénu se svým kolegou Michalem dohlíží na stavbu vily pro bohatého zákazníka, Tereza se v prázdném tichém bytě utápí v depresích. Oba si vzájemně přestávají své pocity a očekávání sdělovat, každý začíná mít svá tajemství a jejich světy se stále více vzdalují. To zapříčiní hlubokou krizi, která má, vzhledem k charakteru obou hrdinů, poměrně překvapivé vyústění. Významnou roli hraje nejen bdělá realita, ale i snové světy Kryštofa a Terezy reflektující úzkostný stav jejich dusí. Celá studie vztahu mezi ženou a mužem je předložena na pozadí doby, která naše životy ovlivňuje víc, než jsme ochotni si přiznat.

Režisér spolupracoval na scénáři s francouzskou spisovatelkou Marií Despechinovou. Kontaktoval ji na základě její knihy „Trop sensibles“, jež vypovídá o samotě mladých žen v dnešní Paříži, která ho velmi oslovila. Scénář se dostal mezi tři finalisty scenáristické dílny Sundance Institute.

[Cinema - karta]

Film Paralelní světy vypráví úplně obyčejný příběh ze života, příběh o mnohých z nás, o naší době, o tom, jak toužíme po lásce, po vztazích a o tom, jak s nimi nakládáme. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou, která nedávno dostudovala překladatelství. Zatímco však Kryštof. vidí svůj hlavni životní cíl ve své práci, Tereza sází na vztah ~ s pevným a věrným partnerem, na lásku, která by měla vyústit v „normální život", hluboký vztah, rodinu...
Na půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Komorní příběh je režírován neklidně, nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby vytržené z naší každodenní skutečnosti.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Křehká překladatelka Tereza už nějakou dobu žije s ambiciózním architektem Kryštofem. Jejich vztah však stále zřetelněji nahlodává chlad. Nepraktická přecitlivělá dívka se potýká s překladem své první knihy, nenachází však oporu u přetíženého partnera, který ve stejné době bojuje s kompromisy kolem realizace svého prvního projektu. Tereza hledá životní jistotu a touží po dítěti, ale Kryštof, který si plánuje pracovní pobyt v cizině, pro ni nemá pochopení. Navíc tajně udržuje milostný poměr s bezproblémovou vdanou Renatou. Když Tereza partnerovi zamlčí, že šla na potrat, a když se propadá stále hlouběji do bezvýchodných depresivních stavů, znamená to konec vztahu – a pro oba partnery možná začátek nového, nezávislého života. Komorní variace na téma hledání ekologické rovnováhy partnerského vztahu je minimalisticky pojatou studií odcizeného moderního světa plného kompromisů.Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributoraKomorní psychologický příběh odcizení sleduje příběh ctižádostivého architekta Kryštofa a jeho nepraktické přítelkyně, překladatelky Terezy, která touží po partnerské jistotě a dítěti.
Autor/Zdroj: /ročenka 2001

Hořká love story o vztahu architekta Kryštofa a překladatelky Terezy. Zatímco Kryštof vidí svůj životní cíl především v práci, Tereza sází na lásku, úctu a rodinu... Na půdorysu komorní studie napětí mezi mužem a ženou se režisér pokouší zachytit postoje a partnerské vztahy své generace a zároveň naskicovat atmosféru doby. Komorní psychologický příběh stojí na hereckých výkonech standardně dobrého Karla Rodena a po Lee opět znamenité Lenky Vlasákové. Pro svrchovaně umělecký film je též charakteristická vybroušená inscenační kultivovanost a emotivní tlumenost, což není v současném ukřičeném českém filmu vůbec na škodu.
Autor/Zdroj: /Kino ART

Hrdiny více než tři roky připravovaného komorního psychologického příběhu se stala „typová" partnerská dvojice. Ctižádostivý architekt Kryštof a jeho přítelkyně Tereza spolu už nějaký čas žijí, teď se však do jejich vztahu začíná vkrádat chlad. Inteligentní, ale nepraktická a přecitlivělá dívka touží po dítěti a po partnerské jistotě. Muž se ale chce realizovat.v práci, nejlépe v zahraničí, a pro milenčiny prohlubující se deprese má stále menší pochopení. Příležitostnou úlevu hledá u vdané Renaty... Autor nedává jednoznačně za pravdu žádné straně, a tak se vyhýbá úskalím banální vztahové agitky. Rozvíjí komorní variace na téma hledání „ekologie" (či spíš, vzhledem k mužovu chápání světa, „architektury") životního stylu. Téma partnerského soužití, problematizovaného zdánlivě zdánlivě banální „mimoběžností" protagonistů, se odráží také ve vztazích dalších dvojic (Kryštofův kolega Michal a energická Markéta, komfortem i manželem znuděná mladá matka Renata, alternativní pokus o únik z civilizace hrdinčiných kamarádů Aleny a Jakuba). Titulní Paralelní světy tak obývají nejen Kryštof a Tereza, ale obecněji i pragmatičtí muži a citlivé ženy. Petr Václav zároveň staví do pozice souběžnosti i světy města a venkova, Čech i vysněné ciziny, ale také světy reality a snu. Na vyznění filmu se výrazně podílí i Václavův stálý spolupracovník kameraman Štěpán Kučera, který klade důraz na jemné přirozené proměny atmosféry - na detailní sledování hereckých představitelů - především standardně kvalitního Karla Rodena a znamenité Lenky Vlasákové, která bezmála klinickou studii depresivní hrdinky vyvažuje jímavě tajemným ženským kouzlem. Film se inscenační kultivovaností vymyká z linie afektivních, vnějškově efektních výpovědí o vzájemném odcizování partnerů: neaspiruje na pozice mimořádného diváckého hitu, přesto však nabízí neokázalé, pouze navenek „nicotné" svědectví o velkých bolestech moderního světa.
Autor/Zdroj: /Kino AERO

Film "Paralelní světy" vypráví úplně obyčejný příběh ze života, příběh o mnohých z nás, o naší době, o tom, jak toužíme po lásce, po vztazích a po tom, jak s nimi nakládáme. Architekt Kryštof žije několik let s Terezou, která nedávno dostudovala překladatelství. Zatímco však Kryštof vidí svůj hlavní životní cíl ve své práci, Tereza sází na vztah s pevným a věrným partnerem, na lásku, která by měla vyústit v "normální život", hluboký vztah, rodinu...Na půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Komorní příběh je režírován neklidně, nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby vytržené z naší každodenní skutečnosti.
Autor/Zdroj: /mraveniště

Pět let po pozoruhodném hraném debutu Marian a tři roky po vzniku povídky Víkend v Praze, natočené pro projekt Praha očima..:., v němž se však nakonec neobjevila, se Petr Václav vrací k divákům dalším dramatem s tématem odcizení. - Protagonisty více než tři roky připravovaného komorního psychologického příběhu se stala „typová" partnerská dvojice. Ctižádostivý architekt Kryštof a jeho přítelkyně Tereza spolu už nějakou dobu žijí, teď se však do jejich vztahu začíná vkrádat chlad. Inteligentní, ale nepraktická a přecitlivělá dívka touží po dítěti a po partnerské jistotě. Muž se však chce realizovat v práci, nejlépe v zahraničí, a pro milenčiny prohlubující se deprese má stále menší pochopení. Příležitostnou úlevu hledá u vdané Renaty, a teprve když se Tereza po utajeném potratu zhroutí a opustí ho, začíná chápat, že nejednal správně. Minulost už nejde vrátit, a z Terezy se stává (at' už je to dobře či špatně) samostatná mladá žena... - Autor nedává jednoznačně za pravdu žádné straně, a tak se vyhýbá úskalím banální vztahové agitky. Rozvíjí spíš komorní variaci na téma hledání "ekologie" (či spíš, vzhledem k mužově chápání světa, „architektury") životního stylu. Téma partnerského soužití, ztroskotávajícího na zdánlivé banální "mimoběžnosti" protagonistů, se obtiskuje i do vztahů dalších dvojic (Kryštofův kolega Michal a energická Markéta, komfortem i manželem znuděná mladá matka Renata, alternativní pokus o únik z civilizace hrdinčiných kamarádů Aleny a Jakuba). Titulní Paralelní světy tak obývají nejen Kryštof a Tereza, ale obecněji i pragmatičtí muži a citlivé ženy. Autor zároveň staví do pozice souběžnosti i světy města a venkova, Čech i vysněné ciziny, v níž chce Kryštof najít profesionální seberealizaci, ale také světy reality a snu. „Denní" snění o životě (Kryštofova vize ideálního domu, Terezín sen o rodině) souvisí s nočními můrami obou hrdinů. Ty se stávají - navzdory zajímavému ztvárnění - sporným bodem jinak stylově uceleného vyprávěni nenápadně rytmizovaného všednodenními rituály. Na vyznění filmu se výrazně podílí i Václavův stálý spolupracovník, kameraman Štěpán Kučera, který klade důraz na jemné přirozené proměny atmosféry i na detailní sledování hereckých představitelů. Hlavní břemeno dramaturgicky poněkud roztříštěného vyprávění nesou standardně dobrý Karel Roden a znamenitá Lenka Vlasáková, která bezmála klinickou studii depresivní hrdinky vyvažuje jímavě tajemným ženským kouzlem. - Film se inscenační kultivovanosti a možná až přílišnou emotivní tlumeností vyděluje z linie afektivních, vnějškově efektních výpovědí o partnerských vztazích Václavových generačních vrstevníků (Anděl Exit Vladimíra Michálka, Oběti a vrazi Andrey Sedláčkové…) Neaspiruje tak sice na pozice diváckého hitu, přesto však nabízí neokázalé, jen navenek „nicotné“ svědectví o velkých bolestech moderního světa.
Alena Prokopová Filmový přehled 2001/2/15

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled