Pantáta Bezoušek

POZOR SPOILER

Starý sedlák Bezoušek chystá se za svým synem Josefem do Prahy. Ještě jde na hřbitov, rozloučit se, a pak, po rozdání instrukcí, jede. V Praze je mile přivítán celou rodinou. I snacha Márinka je nadšená. Pantáta poznává i Márinčinu sestru Melanku. Ta spěchá na schůzku se svým milovaným, nedostudovaným Králišem. Melenčin otec, rada Burdych, ji čeká doma a je značně nervózní. Nepřeje její známosti. Pantáta navštíví kostel a zatoulá se i k jeho opravě, kde poznává právě Králiše. Jenže jej jmenuje stavitelem Kopeckým a ten to netuší. Melanka opět utíká z domu za Králišem. On se pak svěřuje se svým trápením pantátovi, aniž vysloví jakékoli jméno. Pantáta mu chce dohoditi Melanku. Hovoří i s radou Burdychem, ale ani on neví, oč jde. Pak Bezoušek hledá svého bývalého známého z vesnice a nalézá jej, ne však v příliš velké pohodě. Jednoho dne jdou Márinka, Bezoušek, Králiš a Melenka do divadla. Tato „náhoda“ byla dlouho připravována. Po přestávce v představení „Prodaná nevěsta“ pantáta zařídí, aby Melenka seděla vedle Králiše. Její otec však dopátrá se, kde jsou, a jme se je očekávati u východu. Zde pak dojde k výměně názorů a Bezoušek seznává svůj omyl. Musí pak použít lsti a vynalézavosti, aby celou situaci nějak urovnal…

Pan Bezoušek přijíždí do Prahy na návštěvu rodiny svého syna. Na jedné procházce se seznámí se sympatickým mladíkem, jehož má ráda sestra jeho snachy. Její otec však této známosti nepřeje, dokud se do toho nevloží pantáta Bezoušek.

Filmová verze populárního románu K.V. Raise o návštěvě venkovského tatíka ve vysněné stověžaté matičce Praze, v odvěkém centru Čechů a češství, vzbudila ve své době přímo manifestační ohlas. Podtexty i akcenty byly zcela jednoznačné a Jaroslav Vojta dodal titulní roli tolik vroucného vlastenectví, že protektorátní publikum spontánně tleskalo i slzelo. Více než půlstoletý odstup mnohé smazal, zůstal však poněkud starosvětský, zato milý a laskavý příběh. Milovníky opery v něm snad zaujme sekvence návštěvy ve Zlaté kapličce inscenaci Prodané nevěsty tehdy režíroval Josef Munclinger a zpívali přední pěvci 40. let. Naposledy v tomto filmu viděli diváci Karla Hašlera (v roli rady Burdycha) před jeho zatčením gestapem, v roličce tesařského učedníka uvidíte úspěšného mladíka Josefa Kemra.