Obušku, z pytle ven!

- Proč jsou lidi tak zlí?
- S každým nevyjdeš po dobrém. Někdo rozumí vlídnému slovu, na jiného platí jen obušek.

Hostinský: „Víš, co budeš mít k večeři? Vzduch omaštěný větrem!”

Hostinský: „Ale copak, mistře, copak?”
Muzikant: „Slíbil jste mi...”
Hostinský: „Jitrnici, jakou svět neviděl.”
Muzikant: „Ale já ji taky nevidím...”
Hostinský: „Jak byste mohl? To je totiž neviditelná jitrnice. A takovou, jak račte uznat, svět ještě neviděl.”

Pospěš si. Nebudeš litovat. Che, che che... To koukáš, co ?
- Koukám.
No tak dobře poslouchej muzikante !
Ty nám zahraješ, jak umíš nejlíp, a za to dostaneš jitrnici, jakou svět neviděl. Ano, jakou svět neviděl. Che, che ...

Pane bože, to je papaníčko. Prejt jako dort. A střívko. Uhm. To se jen rozplyne na jazyku. Jedno jediné soustíčko a našinec by řekl, že spořádal pul prasete. Uf. To sem se najedl, opravdu zázračná jitrnice. Tu ješte budu mít zítra ke snídani, obědu i k večeři. Vy ste ji nechutnal, pane hostinský ? Ne, a to ja vám tu kousek nechám. Počkejte, budete se olizovat až za ušima.

Vždyť vy vubec nejste chudý stařeček.
- To bych řekl, že ne. Já jsem kouzelný stařeček. Byl jsem chudý, jen abych tě skoušel. Teď už vím, že máš dobřé srdce. Je právě nejvyšší čas, abychom dobře povečeřili. Luskol prstami. Obrousku, prostri se ! Pospěš si, lenochu !
- Jeé.
No tak, co koukáš, však jsem ti říkal, že jsem kouzelný stařeček. Tak jez, jez, aby ti nevychladla pečeň. To je pro tebe Azore.
- Ach to je papaníčko a pivo jako křen. Kouzelní stařečku, proč pak jenom kašičku ?
Uhm. Zuby mi neslouží. Těm už žádné kouzlo nepomúže.

Ten obrousek si vezmi. Je tvuj.
-Ale starečku ?
Tak nemluv a běž.
- Myslíte to vážne ?
Tak řekl sem, nemluv. Psík štěká. Co chceš ? Aha, máš pravdu. Přiveď ho ! Priviedol oslíka. Ten je taky tvuj.
- Moc krát děkuju. Ale co já bych s oslíkem ?
Co ? To hned uvidíš. Oslíčku, otřes se ! A sypali sa z neho mince. No tak co zas civíš ?
- Mne z toho de hlava kolem.
No ale už di. Já už se teším na kutě. Psík opäť šteká. No co zas ? Pravda, pravda, bez toho by ses neobešel.
- Co tam je ?
Obušek.
- Obušek ? A nač ?
Když budeš v tísni, poručíš mu: "Obušku z pytle ven!" Obušek vyskočí a na koho ukážeš, toho dukladne proklepe dokud neřekneš: "Obušku do pytle !"

Muzikant: "Proč jsou lidi tak zlí?"

Však mi si najdeme potvúrku. Tu je jemináčku. Ta je tlustá jako ruka. Však taky něco váží. Jej, to je vuně. Číchněte si, pane hostinský.
- Já nic necítím.
Né ?
- Né.
To asi máte rímu. Aáá. A teď se do ní pustíme.