Počátky vzniku Svazu mládeže v Československu. Autor Václav Podzimek se rozhodl tuto poválečnou kapitolu zpracovat a připomenout mladým lidem její význam. Každý z hrdinů na obrazovce prožívá svůj příběh a současně představují ony ty neznámé zakladatele SČM roku 1945.
Ústřední dvojicí je dělník Jirka Janza a Mirek Morák. Setkávají se za zvláštních okolností. Jirka, coby partyzán, jde zajistit jídlo na Morákovic statek. Náhodně se tu setkává s Mirkem. Společná nenávist k fašismu se stane základem sympatií, které se později změní v přátelství. Poznáváme však i další postavy. Děj hry trvá až do roku 1947. Nebyla to doba jednoduchá. Do děje zasáhne i kolaborant inženýr Degl, dívka Irena, komunista a partyzán Pešek a parta mladých lidí. Snímek nese i detektivní zápletku v podobě ztráty zlatých šperků. Příběh končí v době příprav na první světový festival mládeže v Praze. Osudy hlavních hrdinů zůstává otevřen. Autor uvažoval o dalším pokračování, které by se dělo po roce 1948.
Zdroj: Týdeník ČST 17/1980, str. 7
Václav Podzimek, známý prozaik-novelista, si pro svůj televizní debut vybral závažné téma: na skupině několika mladých lidí ukazuje uzlové momenty dramatických let 1944 – 1947, jako jsou partyzánské hnutí koncem války, Květnové povstání a osvobození Československa, založení Svazu české mládeže; staneme se i svědky první mládežnické stavby v roce 1947 a děj vrcholí prvním Mezinárodním festivalem studentstva a mládeže, který se konal v Praze. Hra zobrazuje období narůstajícího třídního konfliktu a vyústění dlouhodobého historického procesu Únorem 1948. Vedle pozitivních postav, jakými jsou mladí dělníci Jirka a Viktor, se autorovi podařilo živě a plasticky vymodelovat především postavy váhajících mladých lidí, kteří dosud nemají pevný názor a jsou ještě pod silným vlivem předcházejících událostí. Takový je Mirek Morák, který musí překonávat rodinnou tradici, navíc příbuzensky spjatou s fašistou, aby definitivně poznal, kam se v nové společnosti zařadit, alibistický Luděk, který vidí ve Svazu mládeže nadstranickou organizaci, neovlivněnou jakoukoli politikou, Irena Havlová, která přes všechno úsilí kolektivu se nedokáže vyprostit z role prvorepublikánské slečinky z „dobré“ rodiny.
Václav Podzimek hru okořeňuje i humorem, nebojí se vážné téma nadlehčit, aby tím víc získal sympatie pro svůj záměr, pro výraznou myšlenku. Mladičký Feďa vstupuje do života těsně po osvobození a jeho pubertální vývoj je v mnohém spjat s „pubertálností“ té doby, proto tak vášnivě diskutuje například o tom, zda láska je či není přežitkem a zradou kolektivu.
Hra Nositelé zeměkoule je napínavá, místy až s detektivním akcentem, nechybí jí dramatický tok událostí, v nichž ukazuje zápal a bojovnost skupiny mladých v nelehké době, kdy se rozhodovalo o budoucnosti naší republiky. Inscenaci připravila hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, režií byl pověřen
Evžen Sokolovský, dramaturgem hry je
Jiří Bednář. Vedle studentů DAMU a Státní konzervatoře zde vystupují známí herci – národní umělec
Martin Růžek,
Josef Vinklář,
Jiří Vala,
Jiří Štěpnička,
Karolina Slunéčková,
Ota Sklenčka,
Rudolf Jelínek a další. Inscenace Nositelé zeměkoule bude uvedena na počest 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.
[jir]
Nositelé zeměkoule. Květy. 1980, č. 17, roč. 30, s. 46 – 47.
