Noc na Karlštejně

Pešek: Pane purkrabí, pane purkrabí!
purkrabí: Já vim, zdálo se ti, že se budeš ženit.
Pešek: Ale ta, ta, ta...
purkrabí: Co mě dráždíš!
Pešek: Ale ta, ta ženská!
purkrabí: Ale, ta, ta, ta... Bože, to je dnes koktavá mládež. To za mých časů nebývalo! Hele, to šlo rána na ránu, ráz na ráz!
Pešek: Tak rána na ránu, no. Je to tvoje neteř Alena. purkrabí: Já mám teď čas na příbuzenstvo!

Pešek: "Ale tady tě každý pozná, Alenko! Já sám jsem tě poznal na první pohled!"
Alena: "To nebyl POHLED, Pešku!"

Děvče neboj se.
Já se nebojím. Já jsem chytil tchoře.

Eliška: Budeme tedy dýchat stejný vzduch s císařem ...

Pešek: Ambrož se dvěma zbrojnými pacholky spálili kaši pro hradní stráž tak, že se vznítila plamenem ... Jo ... Břeněk přišil špatně pentle na královskou korouhev. No hned je zase odpáral .. A mladý pan Zajíc z Dobříše, vynalezl mandl ... A málem na něm přišel o ruku.
Purkrabí: Zadrž pane Pešku! Nemuč starého muže!
Pešek: Naštěstí povolil dřív mandl než pan Zajíc ...

Purkarbí: Pane Pešku, je dobře postaráno o našeho urozené hosta?
Pešek: Hosta? Už jsou tu dva pane purkrabí.
Purkrabí: Dva?
Pešek: Jeho milosti, králi cyperskému přibyl vévoda bavorský Štěpnán.
Purkrabí: S celou družinou?
Pešek: Ne ... Bez fraucimoru.
Purkrabí: Stačí bez fraucimoru ... Rád bych věděl co tu chce!

Pešek: Naši urození hosté si právě prohlížejí hrad.
Purkrabí: A co říkají?
Pešek: Král Petr se ptal, kdepak jsou prý komnaty fracumioru?
Purkrabí: Ale já myslím, co říkal vévoda bavorský!
Pešek: O hradu jen to nejlepší. Že je to div světa i století. Že si tu podávají ruku přepych severu s obrazností východu.
Purkrabí: No to bylo hezky řečeno.

Král Petr: Nezdá se ti pane vévodo, že té dokonalosti a nádheře schází koruna?
Vévoda Štěpán: Čekám císaře tak k večeru. Jeho milost sice ještě netuší, že jsem tu, ale o to příjemnější překvapení to pro něj bude. Mám důležité poslaní!
Král Petr: Já nemyslím císaře!
Vévoda Štěpán: Jakou jinou korunu by tvoje urozenost mohla myslet?
Král Petr: Ten přepych nemohl být vytvořen kvůli rameni svatého Víta nebo lopatce svaté Kateřiny!
Vévoda Štěpán: Jak znám císaře mohl!

Král Petr: Cožpak zbožnost vylučuje lásku?
Vévoda Štěpán: No někdy se to dává těžko dohromady ...
Král Petr: Naopak! V lásce je zbožnost a zbožnost je láska, pane vévodo!
Vévoda Štěpán: To je ďábelská myšlenka.

Král Petr: Jsou to skutečně vynikající díla, ale ...
Vévoda Štěpán: Ale prosili bychom omluvit naši patrně dosti patrnou těkavost.
Král Petr: Tvá moudrá shovívavost nám jistě promine ...
Vévoda Štěpán: A třeba i poradí ...
Král Petr: Byli jsme totiž uprostřed sporu ...
Vévoda Štěpán: In medias disputacionis ...
Arcibiskup Arnošt z Pardubic: Pokud to bude v silách mého nedokonalého ducha a vědění.
Král Petr: Jak je to tady se ženami, důstojný otče?
Arcibiskup Arnošt z Pardubic: Právě jsem hodlal na ně upozornit ... Svatá Eufrázie, panna která aby unikla sňatku s bohatcem utekla na poušť, svatá Anežka, ochránkyně neposkvrněné ctnosti ...
Vévoda Štěpán: Důstojný otče ...
Arcibiskup Arnošt z Pardubic: Poslouchám vévodo.
Vévoda Štěpán: Jeho urozenost neměla na mysli ani tak obrazné jevy ...
Král Petr: I když mistrovsky zpodobněné ...
Vévoda Štěpán: Jako spíše hmatatelnou podstatu.
Arcibiskup Arnošt z Pardubic: Urození pánové, se chtějí zeptat, jestli tu máme někde schované ženské?
Král Petr: Tak!
Arcibiskup Arnošt z Pardubic: Není tomu tak!

Purkrabí: Tady se brzo něco stane.
Pešek : Už stalo pane purkrabí.

Na hradě je ženskáá!!

A co když on ten zdejší fraucimor jen vypadá, že není fraucimor?

Pane vévodo....pro nás není ani tak důležité co to páže nemá...jako co má.

Alena: Strýčku....já jsem žena!
Strýček purkrabí: .....kdežto já jsem laň

Kam nemůže zajít ďábel, tam si ženskou dosadí.....

Vévoda:Ten to není, tomu už raší knír
Vévoda Ciperský: Ale já znám takové ženy......vášnivější

"Ať máš srdce ryzí,..." "Tím hůř!"
"..., žena ti vždy zmizí..." "Tím líp!"

"A ví o tom císař?"
"Ten to nařídil!"

Karel IV. ke Štěpánovi, vévodovi bavorskému:
"A že mi starost o Čechy vyčítáš? Na to už jsem dávno přivykl. Ale rci sám - což je možné, abychom nemilovali, co je dílem naším?"

Arnošt z Pardubic a Karel IV. o výzdobě kaple:
"Zbývá jen dokončit obraz císařovny."
"No a?"
"Mistr váhá. Nechce malovat zpaměti. Prosil mě, abych mu vymohl aspoň dvě či tři sezení s Její Milostí."
"Ať namaluje ten obraz zpaměti! Chci vésti jeho štětec, kde v rozpacích chvíti se bude ruka: Znám každý tah Eliščina obličeje, každý vlásek jejích skrání, každý záchvěv jejího úsměvu. Snad jsem dětinský v tvých očích, Arnošte; ale já nestvořil lásku - já ji jen vděčně přijímám - z rukou Božích."

strýčku podívejte se na mě. já jsem tetička a už nechci slyšet ani slovo.

Král Petr: Je to možné, že zde není fraucimor?
Purkrabí: Je, ale stojí to za starou bačkoru.

Král Petr: (ke královně Elišce) Dovol mi jedno přátelské objetí, mladý muži.

Nemilovat! Neslibovat!

Vévoda Štěpán a král Petr o vílách:
"Já jsem je viděl!"
"A kde?"
"U nás v Bavořích."
"U vás v Bavořích?"
"Ano, u nás v Bavořích!"
"Tam snad... Ale v této požehnané zemi, když víla stoupne na palouk, tak je to dlouho znát!"

Král Petr: "Já vidím sukni; krumplovanou!"
Vévoda Štěpán: "V té sukni je Jeho Důstojnost - arcibiskup Arnošt z Pardubic."