Nevěsta

Osmnáctiletá Zdena odejde ze zaměstnání v drůbežářském závodě se podle věštby musí vdát přesně 23. října a proto se vydává hledat manžela.Autor/Zdroj: /PopisOsmnáctiletá Zdena opustí zaměstnání v drůbežářském kombinátě a vydá se hledat manžela, protože se podle věštby musí vdát přesně 23. října... Asociativní filmová báseň je napájena surrealistickým odkazem ve zvláštním odlehčení, kterému nechybí hravost a humor. Vyprávění vede režisér ve dvou rovinách. Jedna je až protokolárně dokumentární, byt' se záblesky určité bizarnosti či paradoxního nazírání reality. Druhou tvoří představy a sny titulní hrdinky, kde je dovolen jakýkoli fantazijní úlet, ale kam současné pronikají znepokojivé metaforické prvky.
Kino ARTAutor/Zdroj: /Kino ARTJediný celovečerní film Jiřího Suchého (nar. 1931) je napájen surrealistickým odkazem, ale již v určité zvláštně odlehčené podobě, které nechybí hravost a humor. Vyprávění režisér rozvíjí ve dvou rovinách. Jedna je až protokolárně dokumentární, byť se záblesky bizarnosti či paradoxního nazírání reality. Druhou tvoří představy a sny titulní hrdinky, kde je dovolen jakýkoli fantazijní úlet, ale kam současně pronikají znepokojivé metaforické prvky. Lexikon českého filmu označil Nevěstu za smutnou komedii a její syžet popsal následovně: „Osmnáctiletá Zdena opustí zaměstnání v drůbežářském masokombinátě a vydá se hledat manžela, protože se podle věštby musí vdát přesně 23.října..." Melancholickou náladu filmu dotvářejí sugestivní herecké výkony Marty Vančurové, Věry Křesadlové, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Dvořáka aj. Zpívají Naďa Urbánková a Jiří Suchý.Autor/Zdroj: /Kino AERO

Jiří Suchý se nikdy netajil svým tíhnutím k filmu. Svědčí o tom spolupráce na různých titulech od roku 1963 i Suchého samostatná filmová činnost ve vlastni produkční firmě Perplex, v níž vznikají různé videosnímky. V roce 1970 se mu dokonce podařilo natočit autorský snímek Nevěsta, který sice zčásti rezonuje s dobovými podobenstvími Věry Chytilové nebo Jana Němce, ale zároveň je v české kinematografii solitérem. V tragikomickém příběhu venkovské dívky, která uvěří, že se musí provdat v určitý den, a uteče kvůli tomu z domova, aby našla stůj co stůj vhodného ženicha, uplatňuje tvůrce svůj sklon k nezvalovskému poetismu či k dadaismu. Ve filmu se mísí skutečnost se surreálnými představami či sny a postavy se ocitají v bizarních situacích. Autor označuje svou metodu volných asociací často podvědomých představ za "lidový surrealismus ". Jednotlivé epizody hrdinčiny "cesty do světa a zase zpátky" spojují písničky. K celkovému vyznění filmu nesporně přispěl herecký projev Marty Vančurové, tehdy ještě studentky DAMU. Zajjíavou roli ztělesnil Josef Dvořák jako zakomplexovaný sběratel panenek. Snímek vznikl na samém prahu normalizace a jeho distribuce do našich kin proběhla záměrně zcela bez propagace.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2001/2/43

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled