Nejisté city

Příběh byl pro film napsán   podle francouzské divadelní   hry „Divorçons“, která   již dříve byla dvakrát   zfilmována. Zajímavostí je,   že druhou filmovou verzi   „Kiss Me Again“ (1925)   režíroval Ernst Lubitsch,   režisér tohoto filmu, což   znamená, že v podstatě   natočil předělávku svého   vlastního filmu, i když jsou   v ději poměrně značné   rozdíly. Francouzský   divadelní námět je v obou   případech stejný, jen   pokaždé jinak zpracovaný.   Jde o vztahovou komedii,   která začala obyčejnou   škytavkou. Jde spíše o   situační komedii, v níž   sem tam nějaký vtip či   humorná situace vykouzlí   úsměv na tváři, ale jako   celek to zase lecjaká pecka   není. Herecký ansámbl se   však snaží, což svědčí   o tom, že své role pojali   dobře a snažili se ze sebe   vydat maximum. Do kin však   snímek diváky nepřilákal,   takže veškerá nadšená   snaha nakonec vyšla vniveč.   Z dnešního pohledu v   kontextu filmové klasiky to   už přece jen kapánek   vypadá jinak. Jak doba   pokročila, snímek kapánek   dozrál a stal se více   zábavným a v rámci humoru   relativně jemným vztahovým   trojlístkem, ve kterém je   hlavním motorem   nejrůznějších konfliktů a   úsměvných etud žena. Do   jedné z rolí je skvěle   obsazen Burgess Meredith,   který je u nás známý   především jako trenér   Rockyho ve slavné filmové   sérii Sylvestera Stalloneho.   Dnes je tedy film příjemně   odpočinkový, v některých   ohledech zábavný a   přitažlivý svým námětem   i vlivem jeho zpracování.   Jen pro jistu je raději   lepší od toho moc   neočekávat. Své diváky si   to už určitě při uvedení   najít dokáže, neboť   takovéto milostné   trojúhelníky mezi dámou a   dvěma pány byly, jsou a   jistě i nadále budou   přitažlivé po mnoho   dalších let.