Návrat muže zvaného Kůň

Druhé pokračování nádherného příběhu o   životě, tradicích a zvycích indiánů.   Anglický aristokrat John Morgan se vrací mezi   ně, aby jim pomohl bojovat za svoji čest a   svobodu. Atmosfericky naprosto úžasný počin,   neboť tady nehovoří slova, ale obraz. Nejedná   se o nějaké zdlouhavé jednotvárné scény   známé především ze spaghetti westernů, ale   čistě o vyprávěcí způsob. Taková scéna   rituálu doslova vtahuje diváka do centra všeho   dění a má téměř chuť si rituálně   zatančit s nimi. Musím se pozastavit u scény   příjezdu Johna Morgana do pevnosti stojící na   místě domova indiánů, kteří ho kdysi   adoptovaly. Už u předchozího snímku jsem se   zmínil nad možnou inspirací určitých postav   ze známých Mayovek a tady to není jinak. Onen   příjezd na koni s rozevřeným deštníkem v   ruce za hlasitého smíchu okolo stojících   lidí, velice připomíná jistou komickou figurku   opět ze starých známých indiánských Mayovek.   Tohle už asi nebude náhoda. Onu postavu snad   připomínat nemusím. Indiáni jsou tedy opět   středem veškerého dějství a přiblížení   jejich způsobu života je i zde velmi působivé.   A opět se nejedná o Rodokapsové dobrodružství   plného přestřelek, drsných mužů a typických   westernových klišé. Tvůrcům se tímto   pokračováním podařilo na předešlí film   navázat a to kupodivu i se stejnou kvalitou.   Málo diváků nedokáže po tomto s indiány   soucítit.  

Kůň se vrací a je drsnější než předtím
Málokdy druhý díl předčí první, ale tady   tomu podle mne tak je. Nádherné scény, skvělé   obřady a výborní herci. Scéna, kdy se šaman   oslepí, aby pomohl kmeni je jen pro silné nervy.