Na sever Severozápadní linkou

Ve filmu North by Nortwest se Alfredu Hitchcockovi podařilo zkomponovat dokonale neprůhlednou zápletku kolem agentů, nepravé identity a dvojí hry tajných služeb. Úspěch thrilleru u diváků a kritiky byl přesvědčivý. Americká kontrašpionáž si vymyslí neexistujícího agenta. Tajné služby si tohoto agenta ztotožní s reklamním odborníkem Rogerem Thornhillem (Cary Grant), který se tak jako volavka dostane do neproniknutelné hry agentů. Thornhill, pokoušející se celou věc objasnit, jen v poslední chvíli ujde jisté smrti při náletu letadla uprostřed pustiny, jehož iniciátorem byl nepřátelský agent Phillip Vandamm. Pouze krásná Eva (Eva Marie Saintová) mu nakonec podá pomocnou ruku, přestože ho zpočátku oklamala… Jednotlivé scény filmu patří nesporně k nejslavnějším akčním scénám v kinematografii. Hitchcock rafinovaně udržuje publikum v nejistotě, aby mohl znovu rozehrát své oblíbené téma ztráty identity.

+ součástí projekce bude křest knihy Robina Wooda „ALFRED HITCHCOCK A JEHO FILMY“, kterou vydalo nakladatelství ORPHEUS
Kino Aero 2004/1

Z díla mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka (1899–1980) nám jeho nejlepší filmy byly dlouho upírány. V kinech se do jeho smrti objevily pouze tři snímky z jeho poválečné tvorby (Ani stín podezření – 1942, Psycho – 1960, Ptáci – 1963) a v 90. letech jsme ještě mohli na našich plátnech vidět klasická díla Okno do dvora (1954) a Vertigo (1958). Nezastupitelnou úlohu však při mapování jeho tvorby pro českého diváka sehrála televizní obrazovka. Česká televize v minulých letech uvedla v české premiéře mj. Mrtvou a živou (1940), Rozdvojenou duši (1945), Pochybnou ženu (1946), Cizince ve vlaku (1951), Vraždu na objednávku (1954), Nepravého muže (1956) a Marnii (1964).

Na sever Severozápadní linkou (1959) je jedním z nejlepších Hitchcockových filmů. Téměř šedesát let, jež uplynuly od jeho vzniku, však snímku na kvalitách nic neubírá, spíš naopak. Je právem považován za kvintesenciální Hitchcockovo dílo, soustřeďující všechny základní atributy jeho tvorby, od nevinně pronásledovaného hrdiny, přes panovačnou matku až po chladnou, tajemnou blondýnku a velmi černý smysl pro humor. Už sám význam originálního názvu North by Northwest je často předmětem spekulací – jednak přibližně souhlasí se směrem hrdinova útěku (New York – Chicago – Jižní Dakota), ale také může odkazovat k části Hamletova monologu (II. jednání, II. scéna), v níž dánský kralevic obhajuje svůj zdravý rozum (I am but mad north-north-west…).

Hlavní postava filmu Roger O. Thornhill (to O. vůbec nic neznamená, jedná se o jemnou narážku na známého producenta Davida O. Selznicka) je typickým hitchcockovským hrdinou, který se bez vlastního přičinění dostane do soukolí mezinárodních intrik, je falešně obviněn z vraždy, pronásledován spřátelenými i cizími agenty a neustále musí bojovat o vlastní život. Hitchcock do této role chtěl původně obsadit Jamese Stewarta, ale studio MGM s tím nesouhlasilo, neboť komerční neúspěch předchozího Vertiga byl mj. připisován tomu, že padesátník Stewart byl příliš „starý“. Hitchock zase nepřijal navrženého Gregoryho Pecka a nakonec prosadil pětapadesátiletého (!!) Caryho Granta, jehož stále mladistvý, opálený vzhled byl pro roli svobodného reklamního podnikatele přijatelný i pro MGM. Nikdo se nepozastavil nad tím, že Jessie Royce Landisová, obsazená do úlohy Grantovy matky, byla ve skutečnosti o deset měsíců mladší než představitel jejího syna!!

Jedna z důležitých scén filmu se odehrává v budově OSN. Vzhledem k tomu, že nedostal povolení k natáčení, realizoval ji Hitchcock v ateliéru a Grantův vstup do skutečné budovy nasnímal skrytou kamerou. Stejně tak nezískal Hitchcock povolení natáčet v Národním památníku Mt. Rushmore v Jižní Dakotě, kde se odehrává napínavý závěr filmu. Do skalnatého masivu Mt. Rushmore vytesal sochař Gutzon Borglum v letech 1927–1941 obrovské tváře čtyř amerických prezidentů (George Washington, Abraham Lincoln, Theodore Roosevelt, Thomas Jefferson). Jeho původní záměr vytesat postavy až dolů k pasu zůstal kvůli jeho smrti nedokončen. Tento hojně navštěvovaný památník demokracie je dějištěm rozhodujícího zápasu s padouchy (představovanými mj. Jamesem Masonem a Martinem Landauem). Hitchcock nechal ve studiu postavit věrnou repliku, kde celou scénu natočil a později zkombinoval s několika skutečnými záběry. Tato sekvence je vyvrcholením filmu (jeden z pracovních názvů snímku byl „Muž v Lincolnově nosu“) a jednou z nejlepších akčních filmových scén všech dob.

Znalci Hitchcockova díla i běžní diváci vědí, že se ve svých filmech objevuje v malé němé roli. Z původní nutnosti se časem stala pověra, takže i na začátku tohoto snímku (aby rychle ukojil diváckou zvědavost a zbytečně nerozptyloval pozornost, když se začne rozvíjet děj) pana režiséra spatříme na vlastní oči – jako muže, který nestihne autobus.

V 50. letech, která představují vrchol jeho tvorby, byl Hitchcock producentem svých děl a obklopoval se stálými spolupracovníky, s nimiž si nejlépe rozuměl. I zde stál za kamerou Robert Burks, hudbu složil Bernard Herrmann a výtvarníkem úvodních titulků byl Saul Bass. Partnerkou Caryho Granta, pro něhož to byla čtvrtá a také poslední spolupráce s Hitchcockem, je Eva Marie Saintová (držitelka Oscara za vedlejší úlohu v Kazanově díle V přístavu), představitelka hitchcockovské blondýny, která je tady zjevnou náhražkou za tehdy už nedostupnou Grace Kellyovou a která už se v dalších Hitchcockových filmech neobjevila.

Zdroj: Česká televize

Pod matoucím distribučním názvem Cesta na sever Severozápadní linkou se na DVD objevuje jeden z nejslavnějších špionážních thrillerů Alfeda Hitchcocka, známý pod titulem Na sever Severozápadní linkou. Originální název odkazuje na jeden verš z Hamleta (11/2): „Blázním jen když fouká od severo-severozápadu; když vítr věje od jihu, rozeznám kozu od vozu. " - Ve filmu z roku 1959, který se stal významnou inspirací pro brzkou sérii bondovek, se objevuje jedno z nejtypičtějších témat Mistra napětí. Ústředním protagonistou je „nepravý muž ", který je omylem obviněn ze zločinu a následně přinucen na vlastní pěst prokazovat svoji nevinu. - Zmatený majitel reklamní kanceláře Roger Thornhill je shodou náhod považovaný nepřáteli za (ve skutečnosti neexistujícího) amerického vládního agenta. Navíc se kvůli tomu zaplete do vraždy. Během cesty na severozápad Spojených států po stopách imaginárního muže, s nímž si ho stále všichni pletou, jej pronásledují cizí agenti, ale také nezasvěcená policie, která ho považuje za vraha. Rogerovou nevyzpytatelnou společnicí se stane půvabná dvojitá agentka Eve, která se proti předpokladu obou stran do domnělého špiona zamiluje... Klasický snímek, dokonale spojující napětí i nepředvídatelně se klikatící zápletku (divák je ovšem v poznání jako obvykle neustále o krok před hrdinou) s černočerným humorem, je považován za „esenci" Hitchcockovy americké tvorby. Režiséra údajně inspirovaly dvě fascinující představy: vražedné napadení v budově Spojených národů (muselo se tu natáčet skrytou kamerou) a vize hrdiny, prchajícího přes obří vytesané profily čtyř prezidentů v národním památníku na Mount Rushmore. (Pracovní název filmu dokonce zněl The Man on Lincoln's Nose, tj. Muž na Lincolnově nose.) Nejslavnější scénou se ovšem stala sekvence, v níž se Thornhill ukrývá před opakovanými útoky práškovacího letadla na vyprahlé, pusté a sluncem zalité planině. Hitchcock výtečně vygradovanou sedmiminutovou scénu (jíž skládá hold bondovka Srdečné pozdravy z Ruska) zamýšlel jako popření typického klišé filmů noir, v nichž se osudová setkání vždy odehrávají v noci a v temných uličkách. Více než dvouhodinový thriller, brilantně pracující s načasováním vzrušujících a odlehčujících míst, však přináší řadu dalších památných scén i vtipných dialogů. - Hlavní roli (už počtvrté v Hitchcockově snímku) ztělesnil pětapadesátiletý Cary Grant, jenž i ve filmu Pověstný muž (1946) hrál agenta, zamilovaného do dívky, nastrčené tajnými službami. Jeho suchý humor, pohotové bonmoty a úzkostlivá úpravnost v oblékání i v chování kouzelně kontrastují se zběsilým chaosem kolem něj, takže je lhostejné, že milenku ztvárnila o dvacet let mladší herečka (Eva Marie Saintová byla dalším klasickým hitchcockovským typem „ledové" blondýny) a že jeho potrhlou matku hrála broadwayská hvězda Jessie Royce Landisová, stejně stará jako on. - DVD verze přináší obsáhlý dokument o natáčení filmu, doplněný vysvětlujícím komentářem scenáristy Ernesta Lehmana. Nechybí ani původní televizní upoutávka, fotogalerie či volba audiostopy pouze s hudebním doprovodem. Zvuk byl přemíchán do normy Dolby Digital S.l. Na české přelepce na přebalu je uveden název Směr severo severozápad; titul Cesta na sever Severozápadní linkou se objevuje v českých podtitulcích.
-tse- Filmový přehled 20001/11/7