Na samotě u lesa

On teda cihlu do ruky nevezme, ale odborník je to na slovo vzatý

- Dědo, kde se to splachuje?
- To nech ležet.

Lavička: „Děti, rychle sem! Tak tohle je mraveniště... to celé sem nanosili mravenci... jehličku po jehličce...”
Petřík: „Tati, tady jeden nese rejži!”
Zuzanka: „To není rejže, to je kukla...”

Petřík: "Tati, předjel tě trabant"
Oldřich: "No jo"
Petřík: "Ale říkal jsi, že tě trabant nepředjede!"
Oldřich: "Jen počkej za městem!"

Zuzanka: „A jak se ta kráva jmenuje?”
Komárek: „Ta se nijak nejmenuje... je to prostě kráva.”
Zuzanka: „A můžeme jí říkat Jitka?”
Komárek: „Můžete, tý to nevadí...”
Zuzanka: „Jitko... krááávo...”

Oldřich: "Zuzanko, dýchej zhluboka ať se ti roztáhne hrudní košíček"

Dědeček: „Týýý...”
Dcera: „Ty neznáte, dědečku...”
Dědeček: „Týýý... ýýý...”
Dcera: „Ale ty neznáte, dědečku, ty páni jsou z Prahy... Omluvte ho, on má těžkou sklerózu, chudáček...”
Dědeček: „Týýý...”
Dcera: „Půjdeme si lehnout, dědo, bylo toho na vás moc...”
Dědeček: „Týýý...”
Dcera: „Ale ty pány neznáte, dědo...!”
Dědeček: „Týýý... vypadají!”

(Děda Komárek poslouchá v rádiu Zlatovlásku.)
Komárek: „Tři přání měl a dvě už prošustroval!”
Lavička: „Aha... tak my jdem, pane Komárek...”
Komárek: „Ale voni mu mravenečkové pomůžou... napřed pomoh von jim a teď zase pomůžou voni jemu!”

Komárek: „Tady u mě byl na letním bytě i hudebník z Prahy... a jak si to tu pochvaloval... tahle viola je jeho... říkal, že se pro ni vrátí a pořád se nevrací...”
Lavičková: „A kdy si ji tu nechal?”
Komárek: „Počkejte, to bylo... to bylo... minulou... válku.”

Kdo je ten umřelej? Pan Petrřina, nebo pan nebožtík?

Jitko. Krávo.

Víš, Radime, docela bych si to rád znovu poslechl, až bude klid. Vidíš, každej to chce znovu slyšet.

No a jak to myslíte dál, pane Komárek? Dál? No pak přijde zima, napadne sníh...

Trávení má výborný, hochu, ten tady bude ještě dlouho...

My máme blechy, heč.
Jo? Tak dobrou noc...

- To je dovolená. Ráno nás budí cirkulárkou, večer hraje na housle.

- To je viola, Věro...

Kanálie jedna!Vona je mlsná potvora.

Leju jim tam vodu, oni se pak víc bojej.

Psa nechte uvázanýho; von by si pak zvyk a nechtěl by bejt na řetěze. Pes má bejt u boudy.

Lavička: "A to je na mouku dvounulku, že?"
Zvon: "Ne, to je záchod."

On teda cihlu do ruky neveme,ale odborník je to na slovo vzatej.

Ale je tady krásně.

Tak já vám předepíšu pudr a podepíšu se MUDr.

Nechybí Vám nic? - Piva tu nejsou!

Ne a ne.Ještě se nechám zmrzačit!

To jsou blechy psí ty na člověka nejdou.

Pane Lorenc, uvezu to ? Ne. A teď ? Teď jo.

Nehoupat.

Chčije a chčije.

Jitko !!!! Krávo !!!

Zuzanka: Jitko!
Petřík: Krávo!

Tati, předjel tě trabant!

( Komárek šibalsky podává po sežraných buchtách kozou na uklidněnou Lavičkové velký záhadný krajáč mléka )
Komárek: "Mladá paní, nezlobte se, koštněte..."
Lavičková: "Děkuju, já nechci..."
Komárek: Ale vemte si... ( chvíli ticho ) Smetana co !!!
Lavičková: ( pije a říká ) "Hmm"
Komárek: Hmm...
Lavičková: " hlhlmhlhlhlmlmlhlhl " ( pije mléko z krajáče a nesrozumitelně huhňá něco v tom smyslu, že je to vážně dobré )
Komárek: (pyšně a vítězoslavně, že měl pravdu řekne) "TO JE KOZÍ !
Lavičková: už nic neřekne, ale nevěřícně s odporem oddaluje krajáč a je jí všelijak...

( Lavička s povzdechem říká kamarádovi doktorovi, se kterým se právě shodli na ideální představě zařízené chalupy... )
Lavička: "Václave..., proč nejsi moje žena..."

ing. Hron odnáší siluetu čápa do mlýna :
"Von je sice impregnovanej, ale vlhko mu škodí"

Ing. Hron pozoruje, zda už napršelo dost vody a půjde spustit, na přání přátel, vodní kolo mlýna a pronese: „No, dneska by to šlo.“

(Otec ukazuje dětem petrolejovou lampu)
- Vidíte, děti? Tak takhle se kdysi svítívalo.
- V pravěku, viď, tati!