Obsah filmu Na dva západy
Manželé Marcouxovi žijí luxusním životem na venkovském sídle, ale jejich vztah je plný nenávisti a citové prázdnoty. Paní Marcouxová se snaží přimět manžela, aby opustil svou milenku Lédu. Na druhou stranu je ochotna dát manželovi svobodu, pokud zruší zasnoubení její dcery s rozšafným bonvivánem Kovacsem. Po zavraždění Lédy se rozbíhá policejní vyšetřování, soukromě pátrá i Kovacs...
Třetí film slavného tvůrce francouzské nové vlny, Claude Chabrola, vycházel z literární předlohy amerického autora horrorových příběhů Stanleye Ellina (1916-1986), která vyšla v roce 1952 pod názvem The Key to Nicholas Street. Film Na dva západy opět...
Manželé Marcouxovi žijí luxusním životem na venkovském sídle, ale jejich vztah je plný nenávisti a citové prázdnoty. Paní Marcouxová se snaží přimět manžela, aby opustil svou milenku Lédu. Na druhou stranu je ochotna dát manželovi svobodu, pokud zruší zasnoubení její dcery s rozšafným bonvivánem Kovacsem. Po zavraždění Lédy se rozbíhá policejní vyšetřování, soukromě pátrá i Kovacs...
Třetí film slavného tvůrce francouzské nové vlny, Claude Chabrola, vycházel z literární předlohy amerického autora horrorových příběhů Stanleye Ellina (1916-1986), která vyšla v roce 1952 pod názvem The Key to Nicholas Street. Film Na dva západy opět disponuje pochmurnou atmosférou, která byla typická pro Chabrolovy filmy, i když v této jeho počáteční fázi tvorby je navíc zřetelná inspirace hitchcockovskými filmy. Chabrol tímto snímkem vytvořil svůj první pokus o psychologický thriller, kde žádná postava nestrhává na svou stranu sympatie diváků, jedinou přijatelnou osobou je služebná Julie v podání začínající Bernadette Lafont. Film byl však především kritikou maloměšťáckého stylu života vyšších vrstev, která prostupuje četnými režisérovými filmy. Šlo také o velkou, i když náhodnou příležitost pro Jean-Paul Belmonda; původně měl totiž hlavní roli hrát Jean-Claude Brialy, který se však kvůli nemoci musel natáčení vzdát. Ve Francii měl film premiéru 4. prosince 1959. < Zobrazit méně
Autor: argenson, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 9.9.2017
Klasika francouzské detektivky tzv. nové vlny polemizující mezi uměním, literárním pojetím a snad i kapkou noir. Velký dům s rodinou, kde to funguje poněkud ledabyle, a kde jsou vzájemné vztahy na pomezí skromnosti, nenávisti, rodinných a majetkových záležitostí. A v takovém prostředí dojde k vraždě. Dramatický příběh je velmi dobře natočený a hereckými protagonisty zahraný. Charaktery postav jsou ve své podstatě dobře vyobrazeny a jisté divadelní rozpoložení dialogů a herectví tomu dodává na atraktivitě. Zní to divně, ale vražedná scéna je to nejlepší, co tu je k vidění. Příběh se musí velmi pečlivě sledovat k pořádnému uchopení dějové linky. Polemizuje se, že se tímto filmem dokonce inspiroval i samotný Alfred Hitchcock, ale těžko posoudit. Snímek je kromě scénáře a pojetí zohledněn i po obrazové stránce. Na každičký detail byl brán ohled a tak je každičké filmové okénko skutečně jako obrázek. Nejen strukturou barev, ale i využitím prostoru. Film je dnes už spíše pro náročného diváka, takže neosloví leckoho a upřímně, je to škoda.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 16.6.2012
Titulky uvádějí herce v pořadí, kterému ne zcela rozumím. Snad že Antonella Lualdi byla hostem z Itálie, tak jí připadlo první místo (Belmondo až na šestém místě? Asi ještě málo hvězda, přitom hrál docela velkou roli). Ostatně úkolem Antonelly Lualdi bylo být především krásná, což jako ano. Všechny tři holčičky (kromě Antonelly Bernadette Lafont a Jeanne Valérie) se celkem snaží, ovšem suverénně je válcuje o generaci starší předválečná hvězda Madeleine Robinson, šarmem, výkonem, nejednoznačným vyzněním postavy. Belmondo již tady naznačuje své pozdější role rozšafných hejsků (ovšem je dost napotlamě, jako všichni ostatní). Atmosféra ano, zajímavé rozmístění postav na šachovnici psychologického dramatu taky ano, dějově ale docela nuda. Jedno z přelomových děl francouzské nové vlny? Možná tehdy, dnes průměr.