Mlha války

Bývalý ministr obrany prezidenta Kennedyho a prezidenta Johnsona, Robert S. McNamara, byl jednou z nejkontroverznějších a nejvlivnějších politických osobností 20. století. Nyní se - poprvé - setkává s oscarovým režisérem Errolem Morrisem (Tenká modrá čára), aby vám nabídl upřímnou osobní výpověď o některých rozhodujících událostech současných amerických dějin. Jako velitel nejmocnějších vojenských sil ve velmi nestabilní situaci nedávné doby McNamara nabízí nový a často překvapující pohled na bombardování Tokia, Kubánskou krizi a důsledky Vietnamské války. Díky nově vydaným rozhovorům s prezidenty Johnem F. Kennedym a Lyndonem B. Johnsonem z Oválné pracovny a zasvěcenému a osobnímu pohledu se stala MLHA VÁLKY úspěšným dokumentem i u kritiky. Podívejte se na film, který Roger Ebert (Chicago Sun-Times) nazval "mistrovským kouskem"!
Film MLHA VÁLKY získal OSCARA - Nejlepší dokumentární film (2003).
DVD Express

Robert Strange McNamara zahájil svou hvězdnou kariéru v automobilce Ford. Když jej v roce 1961 prezident Kennedy jmenoval ministrem obrany, přišel ihned s novou vojenskou koncepcí tzv. „vzájemně zaručeného zničení", známou pod zkratkou MAD (Mutual Assured Destruction). Výchozí byla jeho úvaha nad výhodou patové situace: odstrašují-li se dva protivníci, kteří mají jaderná zařízení, nelze to zajistit jinak, než že je každá strana přesvědčena, že může přestát první úder tak, aby jí zůstalo dost zbraní, kterými by mohla protivníkovi způsobit nepřijatelné ztráty. Post ministra zastával také po nejvýznamnější dobu války ve Vietnamu. Veřejně pochválil Dow Chemical Company za výrobu napalmu, prosazoval a hájil výrobu i užívání všech důmyslných zbraní, byl jestřábem, věřícím jen v použití nejtvrdší síly. To vše v přesvědčení, že existuje jistá kvantifikovatelná dávka bolesti, která se musí Vietnamcům způsobit, aby podlehli. Poté stál třináct let v čele Světové banky. V takřka neuvěřitelném obratu se pokusil instituci finanční moci vést k tomu, aby i ona měla podíl na odstraňování chudoby a rozvoji zaostávajících částí světa. Vedle důvodů mravních, které kladl na první místo, uváděl i důvody politické, neboť právě v chudobě viděl příčinu nebezpečí rozšiřování „říše zla“ (tedy sovětské impérium). Dnes se McNamara pohybuje na úplně opačné straně než když zasedal ve vládě a veřejně útočí na současnou americkou politiku (impérium, které zbylo). Také knižně zpochybnil svou vlastní politiku ve Vietnamu, tu podivnou skvrnu zaschlé krve. Častovaný jako zrádce amerických ideálů se stal hrdinou nového filmu Errola Morrise. Snímek se skládá z jedenáct lekcí, v nichž pětaosmdesátiletý McNavara definuje jakési filozoficko mravní zásady v sevření věčně nejasné situace politiky, je starým vladařem, který vykládá teorii moci a zároveň o ní pochybuje. Právě vnitřní svár a nejistota pramenící ze zkušenosti s oběma polohami moci, tento McNavarův pohyb mezi póly si vynutily i změnu Morrisova stylu. Udržuje si sice svoji obvyklou ironickou vzdálenost, ale spolu s portrétovaným se pokouší pojmenovat svědomí Ameriky, tu nevyhnutelnou hlubinu strategie plnou špíny, a toto hledání je mu tentokrát víc než prostě kontroverzní svědectví.
Kino AERO 2003/11