Maltézský sokol

Krimifilm USA z roku 1941, byl ztvárněn podle románu Dashiella Hammetta. Sam Spade - Humprey Bogart je soukromý detektiv, a jako takový přijímá různé zakázky. Když jej osloví Brigid O'Shaughnessyové (Margaret Astor), dostane od ní nabídku, která ho postaví do role podezřelého z vraždy svého společníka, a do čela honby za smaltovanou soškou černého sokola. Ta je klíčem k neuvěřitelným penězům, a také velikého majetku. Spade utíká před policií, gangstery, a musí se vyrovnat s citem k nebezpečně přitažlivé, a krásné ženě.

Režie : John Huston (rok 1941 byl pro něj začátkem velké kariéry, a tímto filmem ji odstartoval), film je přepisem stejnojmenného detektivního příběhu Dashiella Hammetta.

Film získal tři nominace na Oscara (za nejlepší film roku 1941, scénář a mužský herecký výkon ve vedlejší roli).

Soukromý detektiv se zabývá případem, který se týká tří excentrických zločinců, půvabné lhářky a jejich společného hledání sošky nevyčíslitelné ceny...

Většina filmových historiků pokládá za nejlepší adaptaci třetího Hammettova románu a asi nejslavnější zpracování drsné detektivky režijní debut Johna Hustona Maltézský sokol, jehož děj režisér a scenárista zasadil do doby natáčení. Srovnáme-li posloupnost kapitol i jednotlivé dialogy románu se scénářem, vidíme, že odchylky od předlohy jsou minimální a kostra příběhu není téměř vůbec narušena.
Ani precizní režijní práce nemůže ovšem zakrýt minimálně tři vážné nedostatky:
1. Hammettova vizuálně „filmová" atmosféra, vytvářející v předloze zvláštní hypnotické napětí právě v těch pasážích, kde se zdánlivě „nic neděje", přichází v tomto o překot se řítícím filmu téměř úplně vniveč. Hammett se soustředí na drama charakterů, Hustonovo akční pojetí vnitřní dimenzi hlavního hrdiny, soukromého detektiva Sama Spadea, podstatně ochuzuje. To se projevuje také ve vyškrtnutí historky o Flitcraftovi, kterou v románu Spade vypráví Brigid a která je například podle znalce Hammettovy tvorby Roberta I. Edenbauma klíčovým podobenstvím pro chápání smyslu celého díla.
2. Také vyloučení Spadeových erotických reakcí vůči Brigid (které si vynutil tehdejší oficiální morální kodex) oslabuje na minimum racionálně citový svár mezi Spadeovou nekompromisní vůlí k nezávislosti a pravdě a autentickými city k Brigid.
3. Humphrey Bogart v roli Spadea dokáže být sice „tvrdý i bez revolveru" (výrok Chandlerův) a vyjadřuje rovněž některé společensko-kritické ideje Hammettova románu, v jeho hereckém projevu se však skoro vůbec neodráží Spadeův vnitřní konflikt se sebou samým. Bogart Spadea oproti Hammettovi více přiblížil divákovi, hodně ho „zlidštil" - tím ho ale také zbavil určitých podstatných charakterových atributů.
Jako výtečně natočené akční detektivce s mistrným využitím dobové atmosféry nelze ovšem Hustonovu filmu nic vážnějšího vytknout.
Vladimír Hendrich, 36.LFŠ 2010

Třetí román Dashiella Hammetta Maltézský sokol (1930) byl do filmové podoby převeden třikrát. Zatímco první stejnojmenná verze z roku 1931 (r. Roy Del Ruth) a druhá z roku 1936, nazvaná Satan Met a Lady (Satan potkal dámu; r. William Dieterle), upadly do zapomnění, ta třetí a nejvěrnější adaptace klasického příběhu drsné detektivní školy definovala jeden filmový žánr i jednu hereckou kariéru. Maltézský sokol, natočený v roce 1941 debutujícím Johnem Hustonem, je považován za snímek, který zahájil sérii filmů „noir“. A zároveň je i prvním titulem, v němž Humphrey Bogart již nehrál gangstera, ale muže na (relativně) „správné“ straně zákona, který svým drsným chováním zakrývá dávné bolesti. – Ačkoli Bogart vzezřením neodpovídá vzhledu literárního „plavovlasého ďábla“ Sama Spada, vytvořil kvintesenci samotářského, fatálními ženami obklopeného detektiva se všemi typickými cynickými průpovídkami, modřinami po pěstech gangsterů i policistů, s nedopitou lahví a s morálními pochybami o své práci i sobě samém. Spade se při řešení složitého případu setkává se třemi pochybnými existencemi: prolhanou hrabivou ženou, jež díky svým báječným přednostem dokonale manipuluje s muži, s levantinským zženštilcem a s tlusťochem „s hlasem předoucí kočky“. Ti všichni pod různými záminkami pasou po ztracené vzácné sošce maltézského sokola ze 16. století. A kvůli „černému ptákovi“ se neštítí ani vraždit... – Režisér Huston, který si pečlivě rozkreslil scénu po scéně, pochopil, že příběh nestojí na překombinované zápletce (maltézský sokol je typický hitchcockovský "McGuffin"), ani na (spíše sporadické) akci, ale především na klaustrofobické atmosféře, na nejednoznačně napsaných figurách a na jejich stylových gestech, mimice i slovech. Zejména postava Sama Spada je na hlavního aktéra hollywoodského snímku z roku 1941 až překvapivě morálně pokřivená (a to ještě byla oproti předloze oslabena jeho averze vůči homosexuálům, jejichž orientaci může divák vyčíst jen z poznávacích znamení typu navoněných vizitek). Není to ale postava až tak netečná, jakou je třeba bezejmenný detektiv z Hammettovy prvotiny Rudá žeň (1929). Spadovým svědomím totiž alespoň probleskují výčitky vůči zavražděnému společníkovi, kterého neměl rád a kterého podváděl s jeho ženou. Detektivův profesní kodex nakonec převáží nad jeho chamtivostí i nad jeho vášněmi. – Divácký i kritický úspěch přiměl studio Warner Bros. k přípravě filmu The Further Adventures of Maltese Falcon (Nové dobrodružství Maltézského sokola), jenž se měl natáčet začátkem roku 1942. K realizaci nedošlo kvůli Hustonově i Bogartově zaneprázdněnosti. Původní herecké obsazení se zato podílelo na rozhlasové verzi Maltézského sokola v letech 1943 a 1946.
-tse-, Filmový přehled 2006/8

Film: Soukromý detektiv Sam Spade vyšetřuje vraždu svého partnera. Brzy zjišťuje, že všechno se točí okolo velmi vzácné sošky sokola, která kdysi patřila řádu Maltézských rytířů. Soška se údajně ztratila během napoleonských válek, ted' je však na světě a pase po ní pár špinavců, kteří se neštítí dojít si pro ní i přes mrtvoly. Sam Spade rozehrává hru na obě strany, aby tajemství záhadného Maltézského sokola odhalil.
Vybavení: přímý výběr scén, upoutávka.
Navíc: dokument, upoutávky s Humphrey Bogartem.
Verdikt Maltézský sokol se do dějin světové kinematografie zapsal hned několikrát. Byl to debut režisérského obra Johna Hustona, Humphrey Bogart se díky němu vyšvihl mezi hollywoodskou extratřídu, ale především je to úplně první film noir v historii. Prostě klasika, která dodnes nemá chybu. DVD má velmi zajímavý bonus mapující celou kariéru Humphreyho Bogarta. Klasickým nešvarem je absence českého překladu,takže i tentokrát se budete muset spolehnout na svojí anglickou slovní zásobu.
Mkhaela Novákové Total Film 2000/7/100