Malé ženy

60. léta minulého století. Starosvětské městečko Concord v Massachusetts. Paní Marchová se čtyřmi dcerami žije ve svém malém domku šťastně, přestože rodinu po otcově odchodu do občanské války tíží chudoba. Nejde jen o to, udržet se nad vodou, důležité je zachovat si smysl pro humor i sebeúctu a doufat v lepší budoucnost. Dcery paní Marchové však nejsou ledajaké. Nejstarší, krásná Meg, už potajnu myslí na vdávání, energická Jo touží po kariéře spisovatelky, tichá Beth utápí svou melancholii v hudbě a nejmenší Amy váhá mezi dětskými sny o bohatém ženichovi a mezi malířskou paletou. Náhoda nakonec zamíchá karty osudu docela jinak, než by Jo dokázala vymyslet v nejdivočejším ze svých literárních pokusů. Slunnou pohodu svébytného dívčího světa střídají temné okamžiky zoufalství, kdy rodinu nečekaně zasáhne nemoc. Dívky vyrůstají z dětských střevíčků, musejí vybojovat nelehký zápas s pokušeními velkého světa i s osudovými citovými vzněty, jež je staví před volbu, jak bude vypadat jejich příští život. i když každá ze sester zvolí jinou cestu, kouzlo poklidného domu uprostřed rozkvetlé zahrady je navždy připoutalo k sobě.

Román americké spisovatelky Louisy May Alcottové (1832-1888) Malé ženy
poprvé vyšel v roce 1867 (česky 1919 a - v upraveném vydání - v roce 1974
v nakladatelství Albatros). Film Gillian Armstrongové je už pátou adaptací
této oblíbené dívčí četby. Poprvé Malé ženy inspirovaly filmaře ještě v němé
éře (1918), podruhé (a nejúspěšněji) je zfilmoval George Cukor v roce 1933
s Katharine Hepburnovou, potřetí Mervyn LeRoy v roce 1949 s June Allysonovou
a Elizabeth Taylorovou, a počtvrté David Lowell Rich pro televizi v roce
1978. - Hrdinkami vyprávění o dívčím dospívání. a • o prvních střetech s
„velkým" světem jsou čtyři sestry Marchovy. Děvčata vyrůstají v šedesátých
letech minulého století se svou laskavou maminkou v novoanglickém městečku
Concord. Nejstarší Meg už myslí na vdávání, energická Jo sní o spisovatelské
kariéře, skromná pracovitá Béth hledá útěchu v hudbě a nejmladší, trochu
marnivá Amy, sní o dráze malířky. Zatímco otec bojuje v občanské válce, rodina
zápasí s chudobou. „ Malé zeny " však neztrácejí smysl pro humor ani morální
sílu, i když slunné chvíle rodinné pohody často střídá temné zoufalství, když
Marchovy zasáhne otcovo zranění či nečekaná nemoc malé Beth. Poklidný
„holčičí" svět, plný drobných radostí i každodenních půtek, je konfrontován
s marnivostí a sobectvím okolí. Dívky, vyrůstající z dětských střevíčků, musejí
vybojovat nelehký zápas s rozličnými pokušeními i s osudovými citovými vzněty,
jež. je staví před volbu, rozhodující o jejich příštím životě. 1 když každá ze sester
nakonec zvolí jinou cestu, domov a vzájemná láska je navždycky poutá k sobě.
- Do popředí vystupuje neklidná, intelektuálská Jo, jež je pró režisérku
nositelkou ústředního dramatického konfliktu. Přestože ve filmu jde o ženský
svět, je hlavní myšlenka (v souladu s mravoličnou předlohou) jen mírně
emancipovaná: snímek podporuje spíš ideu rodinné, sounáležitosti. Armstrongová
se soustřeďuje-na idylickou drobnokresbu „starých zlatých časů" ve stylu
Věku nevinnosti nižších vrstev. Vnitřní konzistence četných, často jen volně
spojovaných epizod a motivů (včetně role otce) se místy vytrácí. Kultivovaný
snímek vyniká obrazovou krásou a pečlivě zachycenou atmosférou, dobře
ladící s jemně melodramatickými dějovými, zvraty. Hvězdou filmu je Winona
Ryderová (Jo); snímek je věnovám unelené a zavražděné hereččině rodačce
Polly Klaasové a bývalé umělecké agentce Ryderové, Judy Fox-Scottové.
-ap-, Filmový přehled 1995/3

Film natočený podle světoznámého románu Louisy May Alcott z roku 1868. Příběh matky a jejích čtyř dcer vyrůstajících během Občanské války v Nové Anglii. Dospívající dcery paní Marchové - horlivá Jo (WINONA RYDER), krásná Meg (TRINI ALVARADO), křehká Beth (CLAIRE DANES) a stále zamilovaná Amy (SAMANTHA MATHIS) - všechny hledají své místo na světě, nezávislost a svobodu. A všechny jsou obklopeny láskou jejich opatrovnice Marmee (SUSAN SARANDON).

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora