Má láska s Jakubem

Byť by se dalo z názvu   vydedukovat že půjde o   milostný příběh, není   tomu tak. Snímek se řadí   mezi moralizující filmové   produkty odehrávající se v   ideologicky populárním   výrobním procesu. Dějově   máme na jedné straně   papírenský průmysl, kde se   snaží mladý ing. Jakub   Horec o vybudování své   kariéry a to za každou cenu.   Na straně druhé je mladá   učitelka Petra Jánská,   která se zase snaží pro   své žáky udělat naprosto   vše. A to jak ve věci   vzdělání, tak i jejich   života. Jakub a Petra spolu   žijí, do svého nové   působiště se společně   přestěhují, jejich starosti   se vzájemně proplétají a v   podstatě škodí jeden   druhému. Oba při své snaze   něco udělat narážejí jen   na pokrytectví svých kolegů   a zášti. Mezi lidmi vládne   faleš, lži a hlavně snaha   si nicneděláním nepoškodit   kariéru vlastní. Civilní   psychologický příběh si   Václav Matějka napsal a   natočil sám a velice dobře   podchytil šeď doby, jakou si   dnes málokdo umí jen   představit. O něco se   snažit byla, je a vždy bude   zásluhou každého   jednotlivce, ale když se   střetne kariérismus, zájmy   jednotlivců a tvrdý   realismus socialistické   etiky, veškerá snaha   dostává značné trhliny,   které poškodí nejen   pracovní sounáležitosti.   Děj příběhu má dvě   roviny, které jsou přes   svoji vážnost odlehčeny   záběry masopustních her, ve   kterém mají určité masky   svou symboliku, čímž   příběh dostává i jistou   poetiku. Snímek je hodně na   přemýšlení a to   obzvlášť v dnešní době.   Po divácké stránce je tak   vhodný snad už jen pro   filmové fajnšmekry.

Je to takový nudný film,   který by měl molarizovat.   Psychologický příběh   rozdělení pomocí   předělů, které jsou ve   formě masopustní zábavy. Ve   filmu zazní docela pěkné   písně. To je asi tak jeden z   mála plusů vedle mladičké   Zlaty Adamovské.

Ve filmu se řeší neustále   nějaké pracovní problémy.   Ve škole, kde začíná učit   hlavní hrdinka, ve fabrice   jejího snoubence. Zda rozjet   noční směnu, když je   potřeba deset pracovníků,   nejsou místa ve školce pro   děti pracujících v   továrně. Prostě zdlouhavá   nuda. Do toho všeho slabý   milostný motiv a jakýsi   masopust s maskami, pod   kterými se představují   hlavní postavy. A ten   moravský folklór je mi také   poněkud cizí.

Zlata Adamovská je bezesporu   výborná herečka, to je   fakt.Ale tento film jí podle   mého názoru moc nesedl.Ona   tu sice měla celkem dobrou   roli mladé učitelky, ovšem   film jako celek se mi   nelíbil.A nepomohlo tomu ani   ostatní velmi dobré herecké   obsazení.

Nebetyčná blbina, kde se   motá páté přes deváté.   Herci odříkávají to, co   mají, nijak se nesnaží, ono   není ani proč. Do toho   šílený Zich, i když   melodie jsou to pěkné, ale   já jej nemusím. Spěje to   celé od ničeho k ničemu, je   to nuda, a nakonec jsem to   stejně asi celé nepochopil.   No nevadí, věšet se pro to   nebudu. Stejně jsem se na to   koukal jen kvůli Evě   Jeníčkové, kterou jistý   web uvádí jako jednu z   protagonistek. Já ji tam   neviděl, ale to si proto, že   jsem krapet sem tam usínal   nudou. Ale ani v   závěrečných titulcích   uvedená není.