Krysař

Dávná pověst o muži s píšťalou nemá začátku ani konce. Krysař po staletí putuje od města k městu a jeho tvář má nesčetně podob. V tajemných ulicích starobylé Prahy ožil jeho příběh jen na jediný den a možná jen proto, aby se stal filmem. Objevil se na přelomu jednoho roku jako přízrak a stejně tak i zmizel.
Hned při prvních krocích městem spatřil Agnes, Kristiána a budoucí svědky jejich manželského slibu, jak v otevřeném červeném kabrioletu objíždí kostely a prosí o svatební obřad. Dívka s věnečkem ve vlasech, nosí pod srdcem nový život. Ale všude jsou odmítáni. Muž s fujarou a v dlouhém plášti, nadaný podivuhodnou schopností přinést lidem očistu, až dosud lásku nepoznal. Pro něj i pro Agnes je jejich setkání jako blesk z čistého nebe. Marně Kristián volá jméno své milé, marně jim ďábel nastražuje léčky. V té zběsilé silvestrovské noci se zrodilo pouto, které je ale třeba vykoupit. Každý tu něco ztrácí, každý se musí něčeho vzdát.

Krysař, který nalezl inspiraci ve stejnojmenné předloze Viktora Dyka i v muzikálu Daniela Landy, je osobitou a originální filmařskou reflexí staré legendy. Na otázku, proč byl film točen vlastně "v přímém přenosu", v průběhu 24 hodin, F. A. Brabec - spoluscenárista, kameraman a režisér v jedné osobě - odpověděl."Snažil jsem se najít klíč na zpracování Krysaře tak, aby zůstal silný emotivní příběh o lásce a zároveň abychom nevytvořili ´jen´ klasickou ´dobovku.´Extrémní podmínky natáčení, kde musí všichni ze sebe dostat opravdu všechno, pomohly umocnit emotivní proniknutí pod kůži všech hrdinů. Faleš nebyla možná, nebyl na ní čas. Zahráli jsme si s přirozeným vyčerpáním, se zimou i s povinností něco dokončit.Věřím, že jsme v hraných scénách dosáhli větší autentičnosti a expresivnosti,.a že divák bude vtažen do děje se stejným nasazením jako celý filmový štáb."

Dávná pověst o muži s píšťalou nemá začátku ani konce. Krysař po staletí putuje od města k městu a jeho tvář má nesčetně podob. V tajemných ulicích starobylé Prahy ožil jeho příběh jen na jediný den a možná jen proto, aby se stal filmem. Objevil se na přelomu jednoho roku jako přízrak a stejně tak i zmizel.
Hned při prvních krocích městem spatřil Agnes, Kristiána a budoucí svědky jejich manželského slibu, jak v otevřeném červeném kabrioletu objíždí kostely a prosí o svatební obřad. Dívka s věnečkem ve vlasech, nosí pod srdcem nový život. Ale všude jsou odmítáni. Muž s fujarou a v dlouhém plášti, nadaný podivuhodnou schopností přinést lidem očistu, až dosud lásku nepoznal. Pro něj i pro Agnes je jejich setkání jako blesk z čistého nebe. Marně Kristián volá jméno své milé, marně jim dábel nastražuje léčky. V té zběsilé silvestrovské noci se zrodilo pouto, které je ale třeba vykoupit. Každý tu něco ztrácí, každý se musí něčeho vzdát…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Dávná pověst o muži s píšťalou nemá začátku ani konce. Krysař po staletí putuje od města k městu a jeho tvář má nesčetně podob. V tajemných ulicích starobylé Prahy ožil jeho příběh jen na jediný den a možná jen proto, aby se stal filmem. Objevil se na přelomu jednoho roku jako přízrak a stejně tak i zmizel. Hned při prvních krocích městem spatřil Agnes, Kristiána a budoucí svědky jejich manželského slibu, jak v otevřeném červeném kabrioletu objíždí kostely a prosí o svatební obřad. Dívka s věnečkem ve vlasech, nosí pod srdcem nový život. Ale všude jsou odmítáni. Muž s fujarou a v dlouhém plášti, nadaný podivuhodnou schopností přinést lidem očistu, až dosud lásku nepoznal. Pro něj i pro Agnes je jejich setkání jako blesk z čistého nebe. Marně Kristián volá jméno své milé, marně jim ďábel nastražuje léčky. V té zběsilé silvestrovské noci se zrodilo pouto, které je ale třeba vykoupit. Každý tu něco ztrácí, každý se musí něčeho vzdát? Krysař, který nalezl inspiraci ve stejnojmenné předloze Viktora Dyka i v muzikálu Daniela Landy, je osobitou a originální filmařskou reflexí staré legendy. Na otázku, proč byl film točen vlastně "v přímém přenosu", v průběhu 24 hodin, F. A. Brabec - spoluscenárista, kameraman a režisér v jedné osobě - odpověděl. "Snažil jsem se najít klíč na zpracování Krysaře tak, aby zůstal silný emotivní příběh o lásce a zároveň abychom nevytvořili 'jen' klasickou 'dobovku.' Extrémní podmínky natáčení, kde musí všichni ze sebe dostat opravdu všechno, pomohly umocnit emotivní proniknutí pod kůži všech hrdinů. Faleš nebyla možná, nebyl na ní čas. Zahráli jsme si s přirozeným vyčerpáním, se zimou i s povinností něco dokončit. Věřím, že jsme v hraných scénách dosáhli větší autentičnosti a expresívnosti, a že divák bude vtažen do děje se stejným nasazením jako celý filmový štáb."

Autor/Zdroj: /mraveniště

Režisér, kameraman a scenárista F.A. Brabec se po Králi Ubu a Kytici v neobvyklém experimentu Krysař už potřetí vrátil ke stylizované interpretaci klasického textu. Se spoluscenáristkou Ivanou Novákovou vyšel ze staré německé legendy o Krysaři a městu Hameln, jíž dal v roce 1911 poetickou literární podobu Viktor Dyk, a z úspěšného stejnojmenného scénického muzikálu Daniela Landy. Stěžejním záměrem však bylo využít během realizace hektickou atmosféru silvestrovské Prahy. Autor (který stál i za kamerou) natočil se svým štábem snímek v průběhu pouhých čtyřiadvaceti hodin na Silvestra 2002 a na Nový rok 2003 v historickém jádru Prahy. Jednoduchý příběh o spásné síle lásky a naděje, zakončený však na rozdíl od původní legendy happy endem, začíná v poledne posledního dne roku a končí druhý den ráno. První klapka ve skutečnosti klapla 31.12.2002 v deset hodin před Rudolfinem a poslední 1.1.2003 v 9.45 v kapli sv. Anny. Splnění náročného zadání umožnilo zápis filmu do Guinnessovy knihy rekordů jako prvního celovečerního titulu, realizovaného za nejkratší dobu klasickým způsobem (digitální kamerou bylo obdobných filmů pořízeno už několik, včetně silvestrovského happeningu tvůrců manifestu Dogma 95 nazvaného D-dag). V silně stylizované podívané se ulicemi pohybuje kabriolet s ženichem Kristiánem a nevěstou Agnes. Dívka se setkává s věčným poutníkem Krysařem, jenž má ve službách Ďábla o půlnoci zničit hříšné město. Láska na první pohled je však silnější… Svatebčané jsou provázeni průvodem rozjařených masek. Okrajově do vyprávění zasahují turisté či kolemjdoucí Pražané a v obraze "hraje" i neonové srdce, dočasně umístěné nad Hradem na počest odcházejícího prezidenta Václava Havla. Divadelní stylizace, jíž jsou podřízeny výkony hlavních protagonistů i chóru, se však místy ocitá v protikladu s obrazem moderní doby. Nedostatkem je jen lehce vystavěný příběh, podřízený zmíněnému záměru. Hektická rychlost natáčení se samozřejmě obrací proti podstatě současného způsobu realizace hraného filmu. Rozporuplný výsledek díla, jež zůstane jen unikátním experimentem, částečně zachraňují hudba a písně Daniela Landy. - V souvislosti s látkou připomínáme vynikající loutkový snímek Jiřího Barty Krysař (1985, FP 10/86).
-ap-, Filmový přehled 2003/4

Autor/Zdroj: -ap-/Filmový přehled