Krvavé léto v New Yorku

Vážený pane,
velmi mě mrzí, když noviny píší, že nenávidím ženy. To ne. Ale jsem zrůda. Takový parchant. Jsem Samův syn. Sam rád pije krev. „Jdi a zabíjej,“ přikazuje otec Sam. Za domem některé odpočívají. Mladé, znásilněné, zmasakrované. Krev vytekla. Zůstaly jen kosti. Papá Sam mě zamyká v bytě („Ať ten pes neštěká!“). Nemůžu ven („Drž hubu, drž hubu...!“). Dívám se z okna nahoře a pozoruju svět venku. Cítím se jako outsider. Jsem na jiné vlnové délce než ostatní. Naprogramován k zabíjení. Zastaví mě jen ten, kdo mě zabije. Jsem zrůda. Belzebub... Podsaditá obluda. Miluji lov. Slídím po ulicích a hledám lovnou zvěř. Žiju lovem. Krví pro Papá. Pane, už nechci zabíjet. Ne. Už ne. Ale musím ctít otce svého. Chci milovat svět. Mám rád lidi. Nepatřím na tuto zemi. Vraťte mě ke stvůrám. Všem přeju veselé velikonoce. Nechť Vám bůh žehná v tomto životě – i příštím. A nyní se loučím. Dobrou noc. Policii ať pronásledují tato slova: „Přijdu zas. Neboli: prásk, prásk, prásk.“
S vražedným pozdravem Váš pan Zrůda.

Zdravím z kanálů New York City, plných psích výkalů, zvratků, zvětralého vína, moči a krve. Zdravím ze stok New York City, které spolknou tyto lahůdky poté, co je spláchnou zametací stroje. Zdravím z trhlin v chodnících, které obývají mravenci, živící se zaschlou krví. Nemyslete si, že spím, jestliže jsem se chvíli neozval. Ne. Jsem zde a jako duch bloumám nocí. Žíznivý, hladový a nedopřávaje si oddechu, toužím uspokojit Sama. Mám svou práci rád. Opustil mě pocit prázdnoty. On mi nedovolí přestat, dokud nedostane příděl krve. Nevím, co přinese budoucnost, a tak se loučím. Uvidíme se při další prácičce – nebo mám říct, že uvidíš mé dílo?
Samovo stvoření. Čtyřiačtyřicítka. Samův syn.

- Musíš se přizpůsobit, Richie. Když přijdeš v psím obojku...
- Všichni máme obojek. I ty máš obojek.
- Já že mám psí obojek?
- Jo, ty. Jsi pejsek celý společnosti. Tvoje myšlení maj na vodítku.
- Já tě nechápu. Vůbec ty tvoje píčoviny nekapíruju! Vlezlo ti horko do palice?
- Ne... Tak hele: každej má dvě osobnosti: s jednou se narodíš, druhou ti dá společnost.
- Mluvíš o alter ego, nebo co?
- Ne. Mám rád některý věci. Mám je tak rád, že je musím dělat. Ale mám je fakt rád, anebo jsem k tomu byl naprogramovanej? - Tohle mám na mysli.

29. července 1977
Tohle je varování pro všechny policejní složky: Satanský kult dostal instrukce od vrchního velitele Satana, aby zabíjel mladé dívky dobrého zdraví a čisté krve. Popravčí kultu... („Žiju v týhle díře. Mám několik dětí. Počkejte, až vyrostou. Ne! Ať neštěká! Jak to? Myslel jsem, že jsem vás zabil, pane Černý pse. Jak jste se sem dostal? Co chcete?“ - „Jdi a zabíjej! Zabíjej, zabíjej...!“ - „Dobře, pane Černý pse, budu zabíjet. Udělám cokoli řeknete. Ano, pane, budu zabíjet, budu zabíjet!“)

Text punkové písničky:

Zdravím z kanálů New York City,
plných psích výkalů a krve.
Zdravím ze stoky New York City,
která si na tom pochutná.
Zdravím z kanálů New York City,
kam nás spláchly zametací stroje.
Ahoj, ahoj, ahoj...!
Ahoj! A čau!
Už v létě poznáte ráj!
Zdravím z trhlin v chodnících New York City,
od mravenců, který tu žijou v těch trhlinách.
V trhlinách!
Zdravím od mravenců, co se živí zaschlou krví,
z mrtvol spadlých do těch trhlin!