Kráska dne

Režisér Luis Buňuel vzpomíná na tento film v knize Do posledního dechu:

"Film skýtal možnost převést do obrazů některé denní sny Séveriny, hlavní postavy, kterou hrála C. Deneuvová, a vykreslit podobiznu masochistické buržoazní dívky.
Film rovněž umožňoval popsat dost věrně některé případy sexuálních perverzí.
Je mi v tom filmu líto několika hloupých zásahů, které jak se zdá požadovala cenzura. Zvlášť scéna s Georgesem Marchalem a Catherine Deneuvovou, která leží v rakvi, zatímco on ji nazývá svou dcerou, se odehrávala v soukromé kapli po mši, sloužené pod nádhernou kopií Grünewaldova Krista, jehož zmučené tělo na mne vždycky působilo. Vypuštění té mše mění podstatně povahu scény.
Ze všech zbytečných otázek o mých filmech, které mi byly položeny, se jedna z nejčastějších a nejobsedantnějších týká krabičky, kterou jeden asijský zákazník přinese s sebou do nevěstince. Otevře ji, ukáže děvčatům její obsah, ale divák nevidí, co je v ní. Děvčata s výkřiky hrůzy odmítají, kromě Séveriny, která je spíš zaujata. Mnohokrát se mě zejména ženy ptaly: 'Co je v té krabičce?' Protože nevím, jediná možnost odpovědi je: 'Cokoli chcete.'"

Latinská sentence SEMEN RETENTUM VENENUM EST, kterou pronáší Sévérinin manžel Pierre, znamená doslova: "Zachovávané semeno je jed(ovaté)", což se někdy zkracuje na lapidární "Semeno musí pryč". Vztahuje se k dávné medicínské pověře, že pokud se muž pravidelně nezbavuje svého semene, může mu být nebezpečné, ježto se v jeho těle chová jako jed. Úsloví bývá užíváno k ospravedlnění či k odůvodnění prostituce, pravidelného sexu, "manželských povinností" a také ipsace - neboť je to prý nutné pro zdraví každého muže.

Bystré oko jistě objeví mezi komparzisty i samotného režiséra filmu Luise Buňuela. Je to v sekvenci, ve které nekrofilní šlechtic vysedá z otevřeného kočáru a jde za Severinou do venkovní kavárny. Tam Buňuel sedí u kavárenského stolku, kde popíjí kávu a kouří doutník. Ve chvíli, kdy šlechtic prochází kolem jeho místa, režisér na něj krátce pohlédne.

Zisk: 20,246,403 USD.
Sám Buňuel ho označil za pornografii, zkoumající "cudnou erotiku".