Královna bludiček [TV inscenace]

Příběh se stal v době, kdy po světě chodil Klekáníček s pytlem, do kterého vkládal neposlušné děti, které již ve večerní dobu, neměly co dělat venku. Uhlíř Prokop si stěžuje na příkoří, v posledním čase dostává nabančíno od lesních víl, kterým to přikázala jejich královna a on je na vážkách, zda má změnit bydliště. Do zamotaného příběhu se pustí kovářka Stázka, která si říká: „To by v tom byl čert, kdybychom na nic nepřišli.“ Zajde s Prokopem do lesa a při rejdech víl poznává Mařenku Vojtů, která se před lety ztratila. Inu všichni se rozhodli, že musí pro Mařenku udělat, aby se mohla vrátit mezi lidi, zpátky. Na blatech je již chladno, víly se již pro zimu neukazují, ale Prokop se vydá do lesa, hledat Mařenku a nedá mu to tolik práce, jak bychom si mohli myslet a přivede jí do kovárny. Zde před zrcadlem dojde k takové proměně, kde se z odpudivé lesní ženy stane pěkná selka. A proč k tomu všemu došlo? Když všichni ještě byli děti, tak mlsoun Prokůpek hezké Mařence ukradl z ruky perníkové srdce a snědl je. Jenže si Prokop na všechno vzpomněl dost pozdě, tak rychle sedl na koně, zamířil do krámu a koupil krásné perníkové srdce, které věnoval Mařence…

Uhlíř Prokop si žaluje na svůj osud. Od jisté doby mu zlé síly kazí jeho uhlířské dílo, pronásledují ho bludičky. Rozhodne se z kraje vystěhovat. Jenže hodné Stázce, kovářově ženě, to nedá. A přijde na to, že královnou bludiček je zmizelá dívka z jejich vesnice Mařenka. Jak nešťastné Mařence pomoci ze zakletí a co se jí vlastně stalo? Zachrání ji jenom dobrý skutek člověka, který jí kdysi ublížil. Polibek královnu bludiček opět promění v hezkou selku. Že se bude slavit nakonec svatba, to je ovšem jasné.