Konec dne

Jules Duvivier natočil hořký příběh o hereckém životě a herecké psychologii. Po posledním představení kočovného divadla, které se rozpadlo, se musí herec Saint-Clair (Louis Jouvet) nastěhovavat do domova pro stárnoucí umělce. Mezi místním osazenstvem, které už v životě čeká jenom smrt, potkává několik známých. Svou jedinou životní lásku madame Chaubertovou (Gabrielle Dorziatová) a své bývalé kolegy herce Cabrissarda (Michel Simon) a Marnyho (Victor Francen). Svému bývalému příteli Marnymu kdysi Saint-Claire přebral manželku, která poté z nešťastné lásky k milenci spáchala sebevraždu.

Saint-Claire i nyní ve starobinci začne spřádat cynické plány. Svou dřívější velkou odivovatelku z mládí Jeanettu (Madeleine Ozerayová), chce dohnat k smrti, aby všem dokázal, jaký je ještě žádoucí chlapík. Ale Marny mu zhatí plány a ve spolupráci s ostatními obyvateli domova ho pošle do ústavu pro duševně choré.

V penziónu pro staré herce se setkávají dva staří rivalové, Saint-Clair a Cabrissard. Ožívají mezi nimi staré vzpomínky, dávné úspěchy, ale také zapomenutá žárlivost. Správě penziónu ale docházejí peníze a vypadá to, že staří herci budou muset znovu vystoupit na divadelní jeviště...

Slavný francouzský herec Michel Simon natočil za svou dlouhou kariéru okolo 150 filmů, titul KONEC DNE (La fin du jour) zastává v jeho početné filmografii důležitou pozici. Přestože Simon tehdy ještě zdaleka nebyl na konci své herecké dráhy, příběh o starém a odepsaném herci a jeho beznaději byl do značné míry jeho vlastní autobiografií. V jeho nejisté budoucnosti bylo svým způsobem alegoricky zobrazeno tehdejší postavení Francie v předvečer druhé světové války. Režisérem filmu byl významný tvůrce Julien Duvivier, který ke spolupráci na scénáři přizval Charlese Spaaka. Výsledkem byl přesvědčivý snímek se silným emocionálním nábojem o pomíjivosti herecké slávy a kruté realitě stáří. Film měl ve Francii premiéru 24. března 1939, v létě téhož roku byl v Benátkách nominován na cenu za nejlepší film.