Kolberg

Polní maršál August Wilhelm Antonius Neidhardt von Gneisenau byl schopný vojevůdce a klíčový reformátor pruské armády. Proslavil se jako velitel obrany pevnosti Kolberg, kde použil kromě stálé vojenské posádky také narychlo vytvořenou městskou milici. Společnými silami dokázali obránci města hrdinně vzdorovat francouzskému vojsku po několik měsíců až do uzavření prusko-francouzského příměří.
Mýtus o heroické obraně města, tvořené z velké části civilním obyvatelstvem, náramně zapadal do konceptu německé propagandy o hrdém a nezdolném německém národu. Říšský ministr propagandy Joseph Goebbels doufal, že film natočený na toto téma dodá kuráž a inspiraci civilnímu obyvatelstvu třetí říše v situaci, kdy se boje na frontě pro německou armádu nevyvíjely dobře.
Režií náročného projektu byl pověřen zkušený režisér Veit Harlan, společně s ním i jako druhý režisér Wolfgang Liebeneiner. Filmové natáčení vypuklo v roce 1943 a skončilo téměř po dvou letech. Historický velkofilm s prostým názvem Kolberg je v mnoha ohledech megalomanský projekt přesahující vše, co vzniklo za války v německé kinematografii. Jako jeden z mála tehdejších snímků se natáčel jako barevný film. Kvůli davovým scénám bylo i přes zhoršující se situaci na frontě odvoláno z boje 187 000 vojáků, takže v jednu chvíli měli autoři filmu k dispozici více komparzistů, než byl skutečný počet vojáků v bitvě o Kolberg. Zimní scény se natáčely v létě, a tak sníh nahradila sůl, kterou na místo dopravilo na sto železničních vagónů. K dispozici bylo několik tisíc nově ušitých dobových vojenských uniforem a zvířecí kompars tvořilo šest tisíc koní. Není tedy divu, že celkové náklady přesáhly 8 milionů říšských marek, čímž se Kolberg stal suverénně nejdražším německým filmovým projektem natočeným během druhé světové války.
Iluze heroického a za každých okolností nadšeného boje obránců města nesměla být narušena negativními scénami, proto byly na Goebbelsův pokyn z filmu vystřiženy všechny sekvence zobrazující extrémně naturalistické válečné scény. Film, jehož primárním cílem bylo napumpovat do žil německého lidu víru a odhodlání bojovat i v těžkých časech, nestihl splnit svůj účel. Do kin dorazil příliš pozdě, premiéra se konala až na konci ledna roku 1945. Válkou zdecimované Německo nebylo kvůli vytrvalým leteckým bombovým náletům schopné zajistit velkofilmu řádnou distribuci, a tak se drahý projekt promítal jen v několika málo sálech a vidělo jej mizivé procento německých občanů.
Jan Šulc LFŠ 2013