Kariéra Pavla Čamrdy

"Kariéra Pavla Čamrdy". Vskutku svižný film tenkrát vznikl v české produkci. Byl natočený podle stejnojmenného románku českého humoristy Ignáta Herrmanna, který úvodem k němu pronesl několik prostých a upřímných slov. Film, podobně jako kniha, promlouvá k divákům řadou roztomilých, maloměstsky naivních, avšak domácky hřejivých obrázcích o svízelích a slastech malého nenáročného a prostého ouředníčka, kterému z ničeho nic padlo přátelskými pohledy jeho okolí, štěstí do klína - udělat kariéru a šťastně se oženit.

Námět, i když byl jeho duchovním otcem takový mistr, jakým Hermann byl, nesliboval mnoho a vzbuzoval ihned zpočátku trochu nedůvěřivosti a pochyb. Ale díky scénáři, který napsal Jan Reitr, který zůstal věrný rázovitým dialogům a jemného vykreslení postav, tak jak vyšly z pera mistra Herrmanna. Vlastní jádro filmového vyprávění dalo se přirovnat v obrazu ke své románové předloze, ostatní i přes jistou kostrbatost a začátečnictví neublížilo ani omlouvajícímu se autorovi, ani již tolikrát strhanému českému filmu. Režie M. J. Krňanského neměla určitých a spolehlivých grifů, ale byla ke své chvále rozumně střízlivá a zřejmě si nepřála víc, než to, aby film byl přijat vlídně, prostě, aby to nedopadlo špatně. A dopadlo to dobře. Škoda, že vypadají v některých místech pokusy o snivou avangardu poněkud nepřesvědčivě. Snad to bylo tím, že tu chyběla zručnost v psychologicky podmíněných scénách a ve střihu filmového pásku. Až na Hugo Haase, jako vždy nadprůměrně skvělého, zcela osobitou opravdovostí, bylo ve filmu vidět mnoho nových tváří, které slibovaly, že když v tomto filmu byly dobré, příště budou ještě lepší.

Slibní herci v tom filmovém dávnověku byli Vladimír Borský a Lída Baarová, že v tom filmu byli hodně nesmělí a každým krokem nejistí, to jim jistě bylo odpuštěno. Čas ukázal, jaké hvězdy se z nich vyklubaly, ale teď byly zatím na startovní čáře...Takový Emanuel Hříbal, figurka k pomilování a herec od pána boha, byl více než dobrý. Byl vynikající. Co se týkalo zvuku, byl film bezvadný a co se týkalo obrazu a kamery samé, pak byl uspokojivý.

Poznámka autora: Je dobré, že se tento příjemný a milý film tu a tam objeví na televizní obrazovce k radosti zapálených nadšenců pro dávnou československou filmovou tvorbu.

Mladý písař Pavel Čamrda okukuje potulné muzikanty a dívku, proto přichází do kanceláře pozdě. Jest mu nadřízeným starším kancelistou Vokounem řádně vyčiněno. Pak přichází služebná šéfa nejvyššího, a to císařského rady Švarce s tím, že je nemocem a práce má se mu nositi domů. Jde tam právě Pavel. Zde spatří opět onu dívku, jest to Viktorie, dceruška pana rady. Čamrda jest pochválen a večer sedí s panem Vokounem v hospodě. Týž pak nese další den zase práci panu radovi, není však přijat příznivě a v téže náladě i propuštěn. Na další návštěvě je již opět Pavel. Pana radu skřípne opět choroba a Pavel má zůstati na oběd. Pak je pozván i na Štědrý den. Ten proběhne v poklidu, i rozdávání dárků a půlnoční. Nejlepší dárek dostal Pavel, a to definitivu. Vydělá si sice o deset korun méně, ale pan rada i pan Vokoun slíbili, že mu ji budou střídavě doplácet. Pak Pavel vyzná slečně dcerušce lásku a Vokoun žádá jeho jménem o její ruku. Matinka nic nenamítá, jen se svatbou se počká, až Čamrda postoupí. Jenže jednou u dveří bytu pana rady zazvoní zazobaný strýček a je tu problém. Paní matinka usmyslila si vyvdati svou dceru za něj. Ta raději prchá z domu - a je u Pavla. Ten ji nakonec přivádí domů. Do náručí matčina. Ta změní svůj postoj a následuje svatba.

Prozatímní aspirant Pavel Čamrda zaměstnaný v C. a k. pomocném úřadě se zamiluje do dcery samotného císařského rady. Odvážná slečna se nechá "zkompromitovat" návštěvou v bytě mladého muže a rodičům nezbývá než souhlasit se sňatkem. H. Haas předvedl další svérázně osobitou figurku. A. Dobrovolný působil hlavně v rozhlase, ve filmu se objevoval výjimečně. Debut L. Baarové a V. Borského.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu