Kára plná bolesti

Slovenský prozaik Ján Papp patrí k významným predstaviteľom našej literatúry. Poetičnosť jeho autorskej tvorby prehlbuje a emocionálne napĺňa príbehy so závažným etickým posolstvom a spoločenskou rezonanciou. Témy jeho diel sa orientujú na osudy ľudí v neľahkých, často krutých životných podmienkach, ktoré však presvetľuje schopnosť človeka cítiť a milovať. Pappova prvotina "Kára plná bolesti", ktorá sa stala inšpiráciou pre televízny film, je dramatickým príbehom dvoch chudobných mládencov na slovenskej dedine v období 2. svetovej vojny, kedy sa zápas o prežitie stáva najťažšou skúškou charakteru ľudského hrdinstva.

Zdroj: RTVS

POZOR SPOILER!

Dva kamarádi - Jakub, kterému říkají také „Kyslá voda“, protože rozváží odkudsi kyselku, a jeho kamarád Majo jsou svědky pochodu henleinovců a zároveň slovenských vojáků. Jakub má alespoň malý domek, Majo nemá vůbec nic. S Jakubem žije jeho sestra Tereza, kterou místní běhna Mara láká, aby stejně jako ona chodila s vojáky. Do vesničky přijeli komedianti a silák, kterého kdo přepere, dostane dvě stě korun. Přihlásí se místní řezník, ale prohraje. Pak se přihlásí i Jakub a také dostane nakládačku. Tereza nese následky svého počínání a skáče pod vlak. Jakub se pomalu sbližuje s Marou. Ta po něm chce, aby chtěl peníze za vodu, kterou rozváží. To se mu však nelíbí a pohádají se. Mara však kolem pramene udělá plot a dá ceduli „soukromý pozemek“. A pak dostává Jakub povolávací rozkaz. Majo zde nechce zůstat sám a vydává se do „země zaslíbené“. Přichází na vlakové nádraží, odkud chce odjet. Je polapen nacisty a strčen do vlaku. Ten se rozjíždí, ale asi ne tam, kam si Majo přál. A Jakub se ocitá přímo uprostřed bombardování…

Príbeh dvoch priatel'ov žijúcich na okraji spoločnosti, ktorý aj při ťažkom živote na slovenskej dedine počas druhej svetovej vojny snávajú o krajine plnej tepla, pokoja a hojnosti, v ktorej by neexistovala vojna ani utrpenie.
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov

Děj slovenského filmu Kára plná bolesti, natočeného nekonformnim způsobem, zavádí diváky do pitoreskního prostřeclí zapadlého kouta na periférii kteréhosi východoslovenského města, nazývaného HIoží. V první polovině čtyřicátých let v něm žijí největší chudáci, skuteční vyvrženci společnosti, v ustavičné bídě, hladu a nevědomosti. Hlavni hrdina příběhu Jakub Hryzoň se zde narodil a má zde bídný domek, v němž žije s mladší sestrou Terezou. Jeho přítel Majo je na tom hůře: nemá nic, ba ani jméno, protože je nalezenec. Bídně se živi přiležitostnou prací nebo pomáhá Jakuboví rozvážet v lahvích minerálku z blízkého pramene. Jakub má proto přezdívku Kyslá voda. Jeho rozvrzaná kára je symbol života těchto nevzdělaných, primitivních lidí, snících o "zaslíbené zemi", kde není bída a hlad a kde si jsou všichni lidé rovni. Do života HIožanů tragicky zasáhne druhá světová válka. V závěru filmu se přes město převalí ničivá vila fronty. Jakub zůstává sám s vědomim, že zaslíbenou zemi není rnožné nikde najít, ale že si ji člověk musí stvořit sám vlastníma rukama. - Specifickou filmovou řečí, projevující se mj. prolínáním různých časových rovin i reality a snu bez užití obvyklých "rozdělovacích zna-
mének", je film Kára plná bolesti na jedné straně silně emotivní, současně však divácky mimořádně náročný.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled