Jsem děvče s čertem v těle

"Jsem děvče s čertem v těle" byl film přece jenom o něco hodnotnější než se, žel, stalo v české filmové veselohře v době vzniku filmu zvykem. Ale je to hlavně zásluhou námětu, ale ten zase není českým dílem. Je upraven podle francouzské komedie Leo Marchese, český překlad a úpravu provedl E. A. Longen, jehož dlouhé působení u Buriana zanechalo tady jasné stopy.

Složitý příběh o vzájemné manželské nevěře, založený na řadě situačních zápletek, je sice docela fraškovitě povrchní, přece však se příznivě liší od trapných slátanin, s jakými se divák tenkrát dnes a denně setkával v českých filmech. Režisér Karel Anton, kdysi jeden z nejnadanějších režisérů, dávno už opustil od náročnějších pokusů ve stylu své jistě na tehdejší dobu znamenité "Tonky Šibenice" a spokojil se s šablonou společenských filmů divadelního stylu.

Anton ale nebyl rozený veseloherní režisér a fraškovitý spád, jehož v tomto filmu bylo zapotřebí, byl mu cizí, takže ve filmu vzniklo několik dutých a nepohyblivých míst. Herecký materiál, který měl k dispozici, byl různorodý. František Smolík v roli klamaného a klamajícího manžela (tady si dovolím soukromou poznámku: moje maminka, již dospělá pamětnice doby, kdy se tento film natáčel, nikdy "neodpustila" Františku Smolíkovi, milovanému herci, to, že se propůjčil k tak podřadné a k němu se nehodící roli), Ludvík Veverka v úloze jeho přítele, třebaže nesou neklamný rys divadelnosti, vytvořili za jistých okolností snesitelné figurky. Lída Baarové, bez níž se již v té době neobešel žádný český film, byla dobrá pouze tehdy, když nehrála, tedy v různých statických záběrech, v nichž vynikal její dobrý filmový zjev. Jakmile však začala hrát, anebo se tak domnívala, bylo z toho mnoho ochotnického přehánění a bezradných pohybů, při čemž však vlastní těžiště výrazu filmového herce, obličej, zůstával strnule neochvějný a lhostejný.

Těžko se tak nedostatek těchto výrazových schopností nahrazuje pobíháním nebo křičením. Její rychlé úspěchy, podnícené zoufalou sebekritičností filmových producentů, mohly vážně poškodit vývoj této herečky, který byl v začátku velmi slibný. My, dnes již vědoucí víme, že nejvíc Lídu Baarovou poškodily skutky, které víc, než filmová kariéra, byly z oblasti jejího soukromého života v době, kdy její vlast čelila smrtelnému nebezpečí.

Rozhodným omylem však bylo "nasazení" Pavla Trojana. Tento jeho debut by za normálních okolností znamenal ukončení jeho filmové kariéry. Český film si sice potrpěl na milovníky, ale příliš jimi nedisponoval a takové objevy mu pranic nepomohly. Ljuba Hermanová v roli velkopanské komorné měla sice nárok na scénářem předepsaný temperament, ale režisér ji nedovedl vést tak, aby nebyl výsledek značným přeexponováním jejích scén. Mařenka Zieglerová, rozhodně nepatřila ke špatným postavám filmu.

Takže: Antonův snímek měl určitý humor, který vyhovoval vkusu té části národa, která byla vychována "Humoristickými listy". Je zapotřebí říct, že film nenudí díky především scénáři, který dobře nastavoval situace. Na druhé straně bylo vidět, že vznikl z docela jiného společenského prostředí a tím by se dalo zdůvodnit a vysvětlit i to, že herci, ať již lepší nebo horší, či špatní, pohybovali se v něm nejistě a málo pravděpodobně.

POZOR SPOILER

Dva chrabří mužové bojují proti sobě v šermu. Leč ne, aby se navzájem zhubili, ale jen tak. Trénují. Jedním z nich je Jakub Kaliba, obchodník automaty a obchodní rada, a ten druhý je Zdeněk Hradil, tajemník ministerstva dopravy. Za Jakubem přichází jeho mladičká ženuška Irenka s Karlovým kamarádem Felixem. Irena padne ihned Zdeňkovi do oka. A to až tak, že si smluví schůzku. Po třech dnech známosti se dohodnou na jedné noci spolu. I Karel, zrovna sedící u Nataši Dmitrijevny, by rád jeden večer volno. Jenže nač se vymluvit? Irena se vymluví na tetu a on zase na setkání s kamarády po letech. Při tom vzpomenou na veselou Andulu, tedy správně na Annu Marii Veselou a netuší, že ji zrovna Irena přijímá jako služebnou. Manželé si tedy nalžou své důvody a každý si vyráží po svém. Irena se Zdeňkem telefonem přiživují domnění, že odjela omylem vlakem. Karel zatím pořádá doma večírek se služebnou a Felixem. Všichni však končí v restauraci. Sem přináší kamelot noviny o železničním neštěstí. Ještě opilý spěchá Jakub za Hradilem, netušíc že je zde jeho manželka. Tajemníkovi ministra dopravy poví o katastrofě, ale také se mu přizná, že byl Ireně nevěrný. Když však jede později domů, zjistí z novin, že zpráva byla někým vylhána. Doma má chlív jako v tanku, po oné oslavě a v ložnici je služebná s Felixem. Zatím Zdeněk a Irena dohodnou, že se ona vrátí jako oběť železničního neštěstí. Irena odjíždí a netuší nic o tom, že Zdeněk už také zjistil, že šlo o vylhanou zprávu. Neví tedy, že je již u nich a přichází tak domů dokonale nepřipravena…


Velmi milé překvapení. Skvělí herci, skvělý děj, velmi dobrá zápletka. A nebýt toho halekání, jistě bych přidal.

Továrník Jakub Kaliba si udržuje kondici v šermířském klubu. Tam za ním zajde jeho žena Irena. Zalíbí se jí manželův sok Zdeněk Hradil a domluví si s ním schůzku v jeho bytě. Jakub si chce večer vyrazit s přítelem Felixem a tak s radostí přijme Ireninu výmluvu, že jde vyprovodit tetu k vlaku. Zdeněk chce Irenino alibi rozšířit na celou noc. Zavolá Kalibovi, že Irena omylem zůstala ve vlaku a vrátí se až ranním spojem. To Kalibu potěší a s Felixem a rozvernou panskou Annou vyrazí do baru. Tam se Jakub z novin dozví o údajné nehodě vlaku, v němž měla být Irena. Zděšený Jakub vtrhne do Hradilova bytu, nevšimne si Ireny schované pod peřinou a v přesvědčení, že jeho žena ve vlaku zahynula, vyzpovídá se Hradilovi ze svých četných manželských nevěr. Cestou domů však z novin zjistí, že k havárii nedošlo. Rozzlobená Irena se rozhodne předstírat zranění. Domů se vrací v obvazech. Najde tam svého muže, Felixe a Annu v nočním prádle. V duchu hesla „ať jsme si, co jsme si“ se vše nakonec urovná.

Zdroj: NFA

Továrníkova žena jde na tajnou schůzku se ctitelem. Její muž, v domnění, že paní jede ve vlaku s tetičkou, vyrazí na flám. Údajná nehoda vlaku, v němž údajně sedí paní továrníková, rozpoutá sérii omylů.