Postavíme-li inscenaci
Miroslavy Valové JOHNNY SI VZAL PUŠKU, vzniklou na motivy románu Daltona Trumba vedle
Rážových „
Dálek“, rázem se před námi otevře obrovská škála možností televizní dramatiky, neboť obě díla svým způsobem zaujímají protilehlé mezní pozice. Žánrově tu stojí proti sobě původní hra a adaptace literární předlohy, komorně laděný příběh proti vášnivému společenskému protestu, naše současnost proti minulosti USA. A přesto obě hry naléhavě oslovují dnešního diváka, vstupují do kontextu aktuálních životních významů a umělecky jedinečným způsobem je formují. Kniha Daltona Trumba se hned z několika důvodů vzpírá snadné transpozici na obrazovku. Neslibuje dramatický děj plný zvratů, není natolik epicky nasycená, aby umožňovala poměrně volný výběr motivů. Naturalisticky přímočaré přenesení úděsné skutečnosti lidského torza, odsouzeného k vegetaci na nemocničním lůžku a neschopného komunikace se světem, by navíc v konečném důsledku vedlo k deformaci autorova ostře protiválečného stanoviska a k devalvaci jeho přesvědčení o nezničitelnosti pozitivních sil v člověku. Autorka scénáře a současně i režisérka inscenace
Miroslava Valová zvolila proto šťastně k tlumočení poselství románu únosnou míru stylizace. V pásmu vzpomínek zmrzačeného vojáka, situovala děje částečně do nereálného prostoru a na obrazovce využila i několika simultánních promluv hrdinů. Právě tímto „odpoutáním“ však, posouvala příběh do poloh symbolických a posilovala jeho varovnou sošnost. Samozřejmě bylo možné použít čistě literární kompozice dějů, ale v tom případě by zřejmě zůstalo nezodpovězeno právě to, jak významově rozevřít tragiku individuálního osudu. Režijní záměr naplňovali nejúspěšněji
Petr Haničinec,
Věra Galatíková a
Michal Pešek.
BÍLEK, Petr [pb].
Týden v televizi. Tvorba, týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 1984 [8. únor], č. 6, s. 19. [upraveno, zkráceno]