Jánošík I, II

Mladý Juraj Jánošik odchádza do mesta študovať za kňaza do seminára, lebo zemepán udelil povolenie mu študovať. Uplynie niekoľko rokov a z mladého Jánošika sa stáva mladý chlap. Práve ako prichádza domov navštiviť rodičov, netuší, že aká veľká krivda a tragédia sa deje jeho rodičom. Jeho matka umrela, a otec sa musí postarať o pohreb. Co znamenalo, že zanedbal svoju povinnú prácu na statkoch svojho zemepána. Dráby však nemajú s užialenym otcom zľutovanie. Musí byť zbyčovaný, ked porušil svoju povinnosť. Mladý Juraj Jánošik zmláti niekoľkých drábov, zoberie si otca, ktorý mu však umrie. Táto tragédia zmení Jáanošíkové plány, jeho štúdiám je koniec. Aby si Juraj zachránil život, uteká do hôr. Tam stretáva zbojníkov. Ked zmláti vodcu zbojníkov, tu ho chcú za vodcu. A bývalý študent seminára sa dáva na zboj. Jeho heslom sa stáva: bohatým brať a chudobným dávať, a krivdy naprávať.

O mladíkovi, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou.

Příběh o slovenském mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad Juraji Jánošíkovi. V první části velkorysé historické fresky prožijeme s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádí epidemie a panská zvůle, dozvíme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Stává se z něj zbojník, který se pouští do nerovného boje s vrchností. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí.

Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962-63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľo Bielika - původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený herec žádnému z profesionálů, ale mladému lékaři z Iľavy, Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný, realistický nádech.

Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografi



c.b.