Hříšná krev

Lahůdka pro znalce: vzácnou položku z konce tuzemské němé éry, která se u nás nedochovala, budeme v České republice moci zhlédnout poprvé díky zápůjčce z berlínského Bundesarchivu; jde o jedinou dochovanou kopii. Historický význam této česko-německé koprodukce zvyšuje skutečnost, že jde o první samostatnou režii Victora Trivase, pozdějšího tvůrce klasické Země nikoho (1931). V Hříšné krvi poslal Trivas tři nerozlučné mladé přátele k jezeru uprostřed lesů a luk, aby si tu odpočinuli od shonu velkoměsta. S hormonálním odpočinkem – a brzy i s přátelstvím – je konec, jakmile se na obzoru objeví Věra, dívka toužící vymanit se ze života potulných cirkusáků.

Za kamerou stál osvědčený Václav Vích (mj. Erotikon z téhož roku), točilo se v Senohrabech, v Praze a okolí a v Berlíně. V některých pramenech je uváděn název Bujná krev, vyskytující se v dobové cenzurní listině. Pod tímto názvem se ale pravděpodobně nikde nehrál, jak dokládají dochované recenze v českém tisku. V katalogu NFA Český hraný film I je snímek veden pod správným českým názvem Hříšná krev.

Zdroj: Ponrepo / NFA

Tři kamarádi, Oskar, Jiří a Fred, opouštějí velkoměsto a odjíždějí do přírody. Utáboří se u jezera uprostřed lesů a luk. Setkají se s dívkou Věrou, která utekla z komediantského vozu. Všichni tři po Věře zatouží, jí se zalíbí statný Oskar. Ostatní dva kamarádi musí vyklidit stan. Když docházejí zásoby odjede Oskar do města a o Věřinu přízeň soupeří Jiří s Fredem. Věra na Oskara rychle zapomene a zamiluje se do Jiřího. Oskar se po návratu cítí kamarády podveden a mezi ním a Jiřím se strhne rvačka na život a na smrt. Když se vyčerpaní vrátí do stanu, najdou ho prázdný... Věřin odchod kamarády opět usmíří.
(Podle dobového tisku).

Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.


Česko-německý film.
Unikátní kopie uložena v berlínském archivu.

Autor/Zdroj: Březina Václav/noticka