Adaptace slavného Dumasova románu ve francouzsko-italské koprodukci režii
Roberta Vernaye.
Díl I.
V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mércedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na jeho lásku k Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřisáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbé Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou Hraběti Monte Christovi vtiskl
Jean Marais.
Díl II.
Čest, zrada, pomsta. V celé Paříži se nemluví o nikom jiném než o záhadném a tajemném hraběti Monte Christo. Nikdo z jeho známých, nebo zrádců ho doposud nepoznal. Jen jeho bývalá snoubenka Mercedes na jeho oči nikdy nezapomněla. Zato zrádci kterými jsou Fernand Mondego, nyní hrabě de Morcerf, prokurátor de Villefort a Caderousse nemají ani tušení, kdo se skrývá za pohádkovým bohatstvím a titulem hrabě Monte Christo. Kromě zrady, kterou spáchali na mladičkém kapitánovi lodi Pharaon, má každý z nich své prohřešky, a především zločiny, na které se snaží zapomenout. A nyní přichází ten, který jim je připomene. Především to, jakou cenu má lidský život, který oni zmařili. Co znamená štěstí a nenaplněná láska, a jak draze se musí zaplatit za každou zradu.
