Hitlerova elita

Berlín, 1942. Friedrichu Weimerovi je sedmnáct a právě ukončil školu. Pochází z chudých poměrů, přesto však sní o tom, že v životě něco dokáže. Jediné, čemu se intenzivně věnuje, je amatérský box. Šanci dostává v okamžiku, kdy se setkává s chápavým Voglerem, který sdílí jeho boxerskou vášeň a učí na elitní nacistické střední škole Nationalpolitische Erziehungsanstalt (Napola). Ten zajistí, aby tam byl Friedrich přijat, a stává se jeho mentorem. Friedrichovým novým přítelem se stává syn vysoce postaveného nacistického pohlavára Albrecht Stein - citlivý mladík, který před ním neskrývá své pochybnosti o ideologii, kterou si ostatní studenti nechávají bezmyšlenkovitě vtloukat do hlavy. V každodenní konfrontaci s tvrdým a námitky nepřipouštějícím drilem se Albrecht stále zřetelněji dostává do konfliktů. Friedrich pochopí, že kamarád si svůj osud zvolil i za cenu sebezničení. Rozhodne se, že využije posledního zbytku svobody, který mu osud nabízí, a pokusí se žít čestný život. Hlavní představitel Friedricha Weimera ztvárnil Max Riemelt, známý také z filmu Holky to chtěj taky 1, 2.

Scenárista a režisér Dennis Gansel se prosadil úspěšnou teenagerskou komedií Holky to chtěj taky (2001, FP 10/2002). Ve svém novém snímku Napola se však přiřadil k německým filmařům, vracejícím se k tématům z éry nacismu. Stačí připomenout ceněné snímky Pád Třetí říše (2004, FP 4/2005) nebo Sophie Scholl – Die letzten Tage (2004, Sophie Schollová – Poslední dny; r. Marc Rothemund). Gansel ovšem zároveň opět zpracoval látku, určenou mladému publiku. V jednoduchém příběhu sleduje krátkou etapu z osudu sedmnáctiletého mladíka z dělnické rodiny, který se díky boxu dostane na jeden z hitlerovských Národních politickovýchovných ústavů (Nationalpolitischen Erziehunganstalt), ve zkratce označovaných jako Napola. Naivní Friedrich proti vůli antifašistického otce uvítá možnost dostat se mezi elitu: podobných škol existovalo okolo čtyř desítek a studium na nich bylo prestižní záležitostí. Díky přátelství s intelektuálně založeným synem gauleitera Albrechtem však nový kadet záhy poznává odvrácenou tvář nacismu. Po kamarádově sebevraždě a po záměrně prohraném boxerském zápase je Friedrich vyhozen, a tak snad i ušetřen osudu svých spolužáků, kteří jako fanatičtí nacisté umírali ve válce až do posledních dnů. Gansel se spoluscenáristkou (a herečkou) Maggií Perenovou nijak výrazně neakcentují zrůdnost ideologie; ta se totiž postupně vyjevuje sama. Soustřeďují se zejména na popis života ve škole a na charakteristiku některých studentů a pedagogů, čímž jejich snímek připomíná řadu obdobných děl v čele s legendárním Kdyby... Lindsaye Andersona. Po kratičkém prologu z Berlína se příběh odehrává ve druhé polovině roku 1942 na východopruském zámku Allenstein. Značná část filmu se natáčela u nás ve spolupráci s českou společností G.T. Film Productions s.r.o. - Navzdory dobrým hereckým výkonům a solidně postižené atmosféře se tvůrcům nepodařilo ve valné části díla překročit meze popisnosti. Jednou z výjimek je strhující sekvence Albrechtovy smrti pod ledem zamrzlého jezera.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/9