Funebrák

Inspektor: Napíšou tady: Vlak byl v pohybu, on doň skákal.
Funebrák: Toho jsem neviděl, ondoně. Já jsem skákal na tý mojí straně sám. Třeba ondoň skákal z druhý strany, ne?
Inspektor: Jakej ondoň?
Funebrák: Nevím, vy říkáte...
Inspektor: A jó, ne ne, to jako já myslím vás, rozumíte? Když napíšu tady ondoň, to je jako: vy - on doň jste skákal, že jo?
Funebrák: Tak já jsem ondoň? Podívejte, to je zajímavý...
Inspektor: V tomhle případě jste vy ondoň, v tomhletom...
Funebrák: Ale já jsem Hnipírdo při tom taky ještě.
Inspektor: Ale to já vím, ale vy jste jako Hnipírdo on doň skákal, ne?
Funebrák: No, tomu rozumím. Já jsem... a moje žena je ona doňa. A děti jsou donďata.

"Já se jmenuju Boleslav Hnipírdo."
"Boleslav Hnipírdo. A jak můžete, člověče, s tak blbým jménem lízt do vlaku!"