Obsah filmu Fotograf z Mauthausenu
Katalánský vězeň v nacistickém koncentračním táboře využije své práce v kanceláři, aby ukradl negativy fotek zdejších hrůz. Podle skutečnýh událostí.
Zdroj: Netflix
Pozn. - Fotograf se jmenoval
Francesc Boix (1920-1951).
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.3.2020
Téma druhé světové války mě nesmírně zajímá, přesto jsem měla zatím mezery co se týče filmů přímo o koncentračních táborech, tento je tedy můj první (alespoň co si pamatuji) a velmi se mi líbil. Ano, nejspíš tu nebyly vykresleny všechny hrůzy, jaké se v podobných zařízeních děly, ale to přeci nevadí. Film se zaměřoval spíše na sledování živoření těch "privilegovanějších", kterým bylo za dobré chování umožněno i mít uvolnění ve formě styku s dívkou, za což jsem ráda, že zde ukázali, neboť to není asi až tak známá věc. Ukázali zde taky, že i na takovém místě se lidé měli stále potřebu bavit, navazovat přátelství... A také díky odvaze některých máme dodnes možnost vidět na fotografiích, jaké to tam opravdu bylo. Za mě tedy super film - nechybělo napětí, akce, i nějaké to uvolnění ve formě zábavy (divadlo), i brutalita, násilí, zoufalství, ale i naděje. Hlavní hrdina neskutečný sympaťák, jeho přátelé též.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 22.10.2019
O hrůzách v koncentračních táborech už toho bylo natočeno více než dost, ale jak je tímto snímkem vidět, náměty ještě stále jsou. Tentokrát se na to podívali španělští tvůrci a to prostřednictvím španělského vězně Francesca Boixe, který v koncentračním táboře Mauthausen působil pro německé dozorce z řad SS jako fotograf, který se vzniklé fotografie, jako důkaz dění za zdmi tábora, později za každou cenu snažil zachránit. Film natočený na základě skutečné události, ve kterém se tvůrci snažili i o scény dle dochovaných fotografií, které jsou ukázány na konci během závěrečných titulků. V. Boix zvěčnil bídu a degradaci vězňů v celé své ryzí nahotě. Není divu, že se takovýto materiál Němci snažili zničit. Mnohé scény samozřejmě už známe. Jako třeba schody smrti v kamenném lomu. Snímek je tímto hodně podobný našemu českému 'Přežil jsem svou smrt' (1960) s Františkem Peterkou v hlavní roli, jehož příběh se v Mauthausenu také odehrává. Rozdíl je pouze v postavách. A však přeci jen mají jedno společné. Oba byli komunisté. Španělský snímek však velice zaostává v dramatickém charakteru. Zvěrstva členů SS nejsou tak šokující, jak by správně být měli. O nějakých emocích se nedá hovořit už vůbec. Možná je to způsobeno tím, že je v určitých scénách znát poetický tvůrčí nádech, což je v tomto případě spíše na škodu. Pokud to tedy mělo sloužit k dalšímu varovnému vyzdvižení nacistické krutosti, tak v tomto případě to hodně ztrácí na bodech. Po výpravné stránce nelze nic upřít. Snímek je dějově minimalistický a tak spíše působí jen jako obyčejná jednoduchá vyprávěnka.