Fortinbrasovy kroniky

Film vychází ze stejnojmenného souboru esejů Oksany Zabužkové, autorky autobiografické prózy Polní výzkum ukrajinského sexu (1996). Filozofický text i feministickou intonaci úvah o stavu národního vědomí v kulturním bezčasí režisérka interpretuje asociativním propojením slov a expresivních obrazů. Pomyslný mytologický prostor zkoumaného fenoménu buduje z metaforické akce-performance, pomocí vět ze starých aktualit a citátů z historických filmů. Evokuje tak i Ševčenkovu úvahu o ženské podstatě a ženském údělu Ukrajiny. V inscenované vrstvě ji zastupuje ženské tělo (tělo kultury), týrané a znesvěcované odpudivými skřety. Symbolizují mužskou totalitu - zdroj trpného údělu Ukrajiny, historického i současného. V inscenačních postupech, operujících s absurditou a groteskou, alegorií a parodií, rezonuje i ukrajinská literární tradice (prvky iracionality a poetičnosti) a filmová (Dovženko).

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora