Útěky domů

Bezesporu zdaleka nejvážnější film a role ve   filmografii Tomáše Holého. Opravdové   psychologické drama se vším všudy. Na obvyklé   vtípky a gagy nebyl vůbec žádný prostor a   přesto Tom (chystajíc se už svou hereckou   kariéru uzavřít) zvládl svůj part se ctí.   Režisér Jaromil Jireš, který se podílel i na   scénáři zvládl za pomoci výborné kamery J.   Šofra vytvořit tu správnou atmosféru a film   tak vyznívá hodně pravdivě a přesvědčivě.   Zásluhu na tom mají i výkony většiny   dospělých herců. Z mého pohledu výrazně   nadprůměrný film.

Tomáše Holého všichni známe jako rozeného   baviče, který nezkazí žádnou legraci. Tady   ale dokazuje, že je schopný zahrát dobře i   vážnou roli. Opět ukazuje, že z každého jen   trochu slušného scénáře udělá film, který   pohladí a na který se diváci   těší.

Příběh kluka který náhodou   vyslechne hádku rodičů a dozví se, že byl   adoptován. Sám na vlastní pěst začne pátrat   po biologických rodičích.

Jak jsme si zvykli na herecký potenciál Tomáše   Holýho, tak obsadit takovýho živla do filmu,   byla velká chyba. Bylo těch chyb u Tomáše   více v kariéře, kdy režisér chtěl za každou   cenu vydělat na popularitě Tomáše a obsadil   ho, kde hrát neměl..

Tomáš Holý v netradiční roli...
...a filmovém žánru, jež mu ale coby   rošťáckému diblíkovi příliš nesedl.   Myšlenka filmu je velmi dobrá - chlapec pátrá   na vlastní pěst po svých pravých rodičích,   Tomáš Holý hraje ve filmu psychologickém, ale   bohužel míst velmi nezáživném...Jsou zde   místa, kde se mnoho nemluví, celý děj působí   takovým zmateným dojmem. Zklamáním může být   pro diváka i fakt, že Honzík (Tomáš) se při   posledním krůčku pro odhalení své identity   rozhodne pátrání přerušit. Archívní složku   se jmény svých rodičů neotevře. Ano, dá tím   najevo úctu a lásku k lidem, kteří ho milují   jako vlastního a jeho svědomí, že jim nesmí   ublížit, nakonec zvítězí a on se vrací k   těm, kteří jsou jeho pravými rodiči, i když   nikoliv biologickými. I když v tomto filmu jde o   mezilidské vztahy a o lásku dítěte k   rodičům, přesto to není to úplně pravé   ořechové. Chybí onen spád a dynamika a asi   hraje roli i skutečnost, že pro Tomáše Holého   tento typ role prostě nebyl to pravé ořechové.   Hodnotím lehce nadprůměrně, příznivci filmů   nechť mi mou kritiku odpustí:-))