Útěk ze stínu

Psychologické drama ženy,která balancuje mezi   dvěma muži, svým mužem ing.Jirkou a Karlem,   který žije díky svým machinacím s auty na   vysoké noze.Všechno začíná nevinně, Jirka   odjíždí do Sokolova a nemá na ženu tolik   času, Karel ji nadbíhá a otec, bývalý   lekárník jej podporuje. Herecký koncert   F.Smolíka, St.Remundy, J.Beka a L.Vendlové...

Nepříliš známý snímek, kdy ve mě po   zhlédnutí hlodala myšlenka, o co by to měla   dnešní mladá dvojice v době mobilů a   internetu jednodušší s komunikací a intrika   otce v podobě zabavení dopisu by se nesetkala s   potřebným efektem.
Velmi zajímavá byla   záporná role Josefa Beka, František Smolík   odehrál svůj standard a Lída Vendlová mě moc   nezaujala. Kdo mě ale velmi překvapil byl   Stanislav Remunda v hlavní roli. Zahrál roli   mladého muže, který toho moc nenamluví, ale   spíš koná, tak věrohodně, až jsem mu   uvěřila, že takový opravdu byl.
Zcela   nesympaticky na mě však působila Renata   Olárová, která se mi naopak líbila v   Žižkovské romanci. V roli zhrzené lásky mi   jí nebylo ani trošku líto.

S kinematografií 50. let již mívám trochu   problém - filmová díla ve znárodněných   ateliérech vznikala již pod dávkou agitace a   ovlivněností politickým režimem. Avšak   netvrdím, že to bylo pravidlo týkající se   všech snímků. Zatímco silně agitační   Dovolená s Andělem na nás útočí několikrát   ročně ze všech televizních obrazovek, na jiná   díla se naprosto a neprávem zapomíná. Díky   internetu a jednomu nejmenovanému serveru jsem   měla možnost si prohlédnout Útěk ze stínu -   velmi zajímavě pojaté psychologické drama o   hledání smyslu života a (ne)vyzrálosti jednoho   mladého manželství.

V hlavních rolích   Marty a Jirky doslova hrají herecký koncert   talentovaná a neprávem zapomenutá herečka   Lída Vendlová, po jejím boku sekunduje později   spíše režisér a životní partner paní   Janžurové - Stanislav Remunda. Milostný   trojúhelník pokryteckého inženýra a   kšeftmana s automobily uzavírá Josef Bek,   který se zde představuje v opravdu netradiční   roli. Zápornou postavu až příliš milujícího   otce, zahořklého znárodněním svého podniku   (lékárny) představuje František Smolík, tolik   ve své roli diametrálně odlišný od laskavého   pana profesora Málka z Vyššího principu.   Mladá hrdinka - zamilovaná, poblouzněná,   tápající a toužící po jakémsi životním   dobrodružství si pozdě začíná uvědomovat,   jakou jistotu narozdíl od prolhaného   světoběžníka skrývá její muž - ač   "pouhý" kreslič a montér, přesto   člověk přímý, pracovitý, na nic si   nehrající, milující svou ženu sice bez   vzletných básní, ale upřímně a bez   přetvářky.

Morální poučení z celého   snímku je zřejmé - nablýskané pozlátko   rádoby světoběžnického života s nádechem   umění, drahých rób a společenské smetánky -   to vše nemusí být zárukou opravdového   lidského štěstí. Vykoupení a prozření z   poblouzněnosti může často být způsobeno   málem ztrátou ceny nejvyšší...

Výborný   film po všech stránkách - poukazující na   skutečné hodnoty lidského života, skvělé   drama ze života, bez příkras a pohádkových   vsuvek. V televizním vysílání by si jistě   zasloužil poprávu více prostoru...