Pahorek

V severoafrickém vojenském trtestním táboře během druhé světové války se pět nových vězňů snaží čelit tváří v tvář brutálním trestům a sadistickým strážcům...

POZOR SPOILER
V královské vojenské věznici v Africe vládne pevnou rukou major Bert Wilson. Je to tvrdý muž a totéž chce i od ostatních. Jeho pravou rukou je seržant Charlie Harris. Wilson jde právě uvítat nového štábního Williamse a hned po něm sem přijíždějí i noví vězni. Jsou to George Stevens, černoch Jack King, rváč Jock McGrath a tlustý Bartlet. Ovšem nejdůležitější pro Wilsona je vězeň Joe Roberts. Ten byl odsouzen za to, že vyrazil zuby svému nadřízenému a neuposlechl rozkaz. Wilson celou pětici ihned po "zdravotní prohlídce" seznámí s pahorkem. Je to velká hromada písku a vězni jsou nuceni běhat nahoru a dolů. Williams chlapy po pahorku tvrdě prožene, hlavně Robertse.

Pak jsou muži na cele, kde se Stevens zasměje nějaké blbince. Nevadilo by to, nebýt zde zrovna Williams. Ten jej znovu vytáhne na pahorek. Jock McGrath na Robertse zaútočí, a protože nikdo nechce Williamsovi říci, co se stalo, jdou chlapi opět na kopeček. Pokud již nemohou, jsou polití vodou a nuceni pokračovat. Harris to říká Wilsonovi, ale ten se za Williamse postaví.

Další den je Stevens usvědčen z drobného přečinu. Vybělil si sunky vápnem. Po klasickém cvičení si jej Williams opět bere k pahorku, a věští mu jeho konec. Nutí jej běhat tam a zpět, ale v masce. To s ním zamává hlavně po psychické stránce. Joe jej hlásí jako nemocného, kolem čehož opět vzniknou potíže. Tyto jsou pak odstraněny, ovšem za cenu toho, že Stevens zemře. Z čehož je pěkný poprask, protože na někoho se to hodit musí, i když Wilson prosazuje náhodnou smrt. Potíž je v tom, že Joe míní na seržanta podat stížnost. Ostatní vězni se bouří a je třeba situaci uklidnit. Wilson se snaží prokázat, že nešlo o vraždu. Za Joeho se z cely postaví jen King. Nikdo jiný. Williams vyzývá Joeho k souboji jen ve dvou na samotce. Joe přijímá, ale zde již na něj čekají další dozorci a Joe přesto, že nedá kůži zadarmo, bit a je mu i pochroumána noha. Je donesen na celu a odtud teprve k lékaři. Sem přichází i Wilson a Joe je opět buzerován. King se zblázní, nebo to alespoň velmi úspěšně předstírá, čímž jeho svědectví padá. Samozřejmě pouze případné svědectví. V každém případě se začíná někdo starat, a začne se ptát. A to na popud strážného Harrise. Jenže pak na celu opět přichází všemi nenáviděný Williams. Za ním vpadnou McGrath s Kingem a začíná mela...

Disciplína je základ všeho, každého vzpurného ducha je třeba zlomit. A přeběhnout v plné polní pod palčivým africkým sluncem několikrát po sobě umělý písečný pahorek, to dokáže zlomit i ty nejsilnější. O tom je alespoň přesvědčen seržant Wilson, který je - díky svému slabošskému veliteli - de facto jediným pánem a vládcem anglického kárného tábora kdesi v libyjské poušti. Jeho úkolem je udělat z té vězeňské sebranky, z těch slabochů, zlodějíčků, ulejváků a dezertérů zase správné chlapy, vojáky tělem i duší. A on je z nich udělá, i kdyby je to mělo stát život. Ti, kdo tohle peklo opouštějí, vědí, že se sem už nikdy nechtějí vrátit. Ti, kdo přijíždějí, netuší, co je tu čeká. Netuší to ani pětice nejnovějších "přírůstků", v čele s degradovaným seržantem Robertsem, na němž si Wilson a jeho pravá ruka Williams hodlají obzvláště smlsnout...

Film, natočený podle románu a divadelní hry Raye Rigbyho, získal řadu mezinárodních ocenění, mimo jiné např. cenu BAFTA za kameru a cenu za scénář na MFF v Cannes v r. 1965.

Zdroj: ČT