Archa bláznů

No, toto hodnotit to je zase na oprať. Na jednu   stranu plný počet za ty herce neherce, asi tedy   z Dřevěného divadla, ale na druhou stranu   absence děje a spousta filozofického   žvatlání. Takže obrovská nuda.
Těžké   rozhodnutí, ale ta nuda převažovala. A protože   hodně, tak dávám hodnocení nižší s tím,   že to podruhé to již vidět nechci. Nu, a   protože jsem občas popojel, mělo by to být na   nulu. Ovšem to by si snímek přece jen   nezasloužil.

Původní Čechovova povídka je přímo nabita   závažnými filosofickými sentencemi; ty se,   lidužel, do filmu nepodařilo dostat (možná   proto, že je nějaký málo filosoficky   zaměřený scenárista přehlédl jako   nedůležité) a největší pozornost tak na sebe   upoutala pouhá vnějškovost blázince, podivné   kreatury jeho obyvatel, jejich chování apod., to   samozřejmě je vždy povděčně vítáno   senzacechtivým publikem, ale vnitřní smysl zde   byl jaksi na můj vkus příliš upozaděn právě   ve prospěch toho názorného, obrazového. To je   prostě film, a není to holt literatura, co se   dá dělat...

Silný, výtvarně mimořádně výmluvný film.   Políčko po políčku zarámovat a pověsit na   zeď. Náznakovost a nedořečenost scén (lezení   po žebříku, vzájemné kontakty žen,   koncílium, stěhování) i vnějšková   rozvláčnost filmu jsou přesnými metaforami   pocitu rozpadu pospolitosti, řádu, nemožnosti   komunikovat a ovlivňovat věci kolem. Vnitřní   pád hlavního hrdiny je přitom vyjádřen   křiklavě zřetelně. Bezmoc tváří v tvář   entropii se tu dá krájet. I v kontextu   odvážných výbojů československé nové vlny   je film vyjímečný. Až Brookovská teatrálnost   a naturalismus se současným zachováním   krystalicky čistého Čechovova jazyka činí z   filmu nezapomenutelnou záležitost.

Dávám šanci každému snímku, protože si   myslím, že když mu někdo věnoval přípravu a   podílelo se na něm spousta lidí, má nějaký   smysl. Je spousta filmů,které svou stylizací   dokáží sdělit nějakou myšlenku, případně   ponaučení. V tomto případě mi film nic   nesdělil, nijak mě neobohatil, neustále se mi   pletlo množství postav, plusovým bodem byl   pouze mladičký V. Merta, který ač hrál   blázna, působil nejrealističtěji. Na tomto   filmu se může v rámci vědeckého diskurzu   vyřádit rozborem scén mnohý kritik, já ale od   filmu hledám něco jiného.

Film o kterém kritici napíší že je   jedinečný apod. Dle mého byl dělán jen pro   tvůrce samé. Film na který se lze dodívat jen   s vypětím všech sil, protože i když je tu   snaha o myšlenku, je podávána velmi těžce,   bez ohledu na diváka. Psychohaluz!!