Falešná kočička

POZOR SPOILER!!!

Stomatolog dr. Verner se probírá životem a ženami které potkal, neb se hodlá oženiti. Žádná z žen, jež potkal, mu však nevyhovuje. Jen jedna jediná a tou je jeho hospodyně Amálka.

Vendelín Pleticha je opět bez peněz.

Doktora napadne hledati sobě ženy v nižší vrstvě a vychovati si ji pak dle svého. Věc se mu ne a ne však podařiti, proto hledá sobě útěchy v Karlových Varech. Zde Amálku potká její dřívější chovanka Míla Janotová. Ta jí sdělí, že její otec nalézá se nyní v zahraničí, a aby přivedla Vernera k nim na večírek. On sice přijde, ale po chvíli znechucen odchází.

Ocitáme se opět v Praze. Zde se dává Míla dohromady s Vendelínem, který se jí ujme coby učitel a učí ji „mravům“. Pak přichází do domu Vernerova a staví se jako prodavačka tkaniček od bot. Verner ji přemluví, aby u něj zůstala. A tak se i stane. Zatímco on ji vychovává, hledá Vendelín lísteček s jejich adresou, neb tam má přijíti coby Mílin otec. Verner již na učení nestačí, a tak přijme domácího učitele. Toho však Míla lstí z domu dostane. Pleticha lístek s adresou nenalézá, obdrží však od Míly dopis, ve kterém adresa je a ihned se tam vydává. Sehrají s Mílou divadlo a Vendelín řádně napit a obdržev peníze se zdá býti spokojen. Doktor mu sdělí, že chce Mílu za ženu a Vendelín jako „otec“ si patřičně dcer ocení. Konkrétně na 50 000. Handlují spolu a doktor nabídne tisíců pět. Jsou blahosklonně přijata a doktor odchází vypsat šek, když je odvolán. Odchází tedy a Vendelín se ocitne v jeho ordinaci. Léčí jeho pacienty, je jasné, že strašně. Pacienti omdlévají a jsou odkládáni na hromadu. Pak je třeba je políti vodou ze zahradnické konve. Verner konečně vyznává Míle lásku, když k němu přichází pacientka, která zná Mílu coby dceru továrníka a ta její inkognito prozrazuje. A doktor Mílu vykazuje z domu, stejně jako po chvíli jejího falešného otce. Ale Míla se jen tak nevzdává…

Zubní lékař dr. Verner se chce oženit, ale nesnese vedle sebe jinou ženu, než je jeho hospodyně Amálka. Napadne ho, že si najde prostou dívku, kterou si vychová podle svých představ. První pokusy však končí nezdarem a Verner odjíždí do Karlových Varů. Hospodyně tu potká Milču, které dělala chůvu a vypráví o vrtochu svého pána. Milča si připraví plán a vyhledá pobudu Pletichu, který ji seznámí s chováním lidí z periférie…

Továrníkova dcera předstírá nízký původ a nedostatečné vzdělání, aby získala náklonnost svérázného zubního lékaře. Námět podle stejnojmenné divadelní hry, jejímž autorem je Josef Skružný, byl pod stejným názvem znovu zfilmován v roce 1937. Natáčením tohoto filmu byl zahájen provoz ateliérů na Kavalírce. Popularita Vlasty Buriana jako osobitého divadelního komika se již ve 20. letech dotýkala svého vrcholu. V letech 1923–1927 se objevil na filmovém plátně celkem čtyřikrát. Přestože filmy Tu ten kámen, Falešná kočička, Lásky Kačenky Strnadové a Milenky starého kriminálníka měly v kinech prokazatelně viditelný úspěch, Burian další filmové role odmítal. Do ateliérů se vrátil až ve zvukové éře.

Zdroj: Československá filmová společnost

Němá veselohra Svatopluka Innemanna Falešná kočička (1926) je zajímavá hlavně tím, že v ní vytváří svou druhou filmovou roli tehdy již známý komik Vlasta Burian (jeho první film Tu ten kámen z roku 1923 se nedochoval). Námět nepokrytě čerpá ze Shawova Pygmalionu. Zubař Verner si chce vychovat nevěstu z chudých vrstev. V přestrojení se mu nabídne inteligentní a energická Milča. Ta si vybere jako fiktivního otce pobudu Vendelína Pletichu (V. Burian), jenž do děje mimo vlastní komiky vnáší i tradiční prvky americké grotesky (strážníci, jízdy na kole i v autě, převleky a záměny). Místy Burian nejen kostýmem připomíná Charlieho Chaplina. Scénář napsal humorista Josef Skružný, jemuž pomáhal tehdy šestnáctiletý Elmar Klos. Skružný byl totiž známý jeho rodiny a mladík u něj nějaký čas pobýval. Spolupracovali i na dalších filmech Innemannova týmu, k němuž vedle Buriana patřila i režisérova manželka, herečka Zdena Kavková. Klos jako nadšený filmový divák dodal do filmu některé gagy a dal skriptu řád. – Film uvádí ve zkrácené verzi (dané dochovanými materiály) v edici Zlatý fond české kinematografie společnost Filmexport Home Video ve spolupráci s NFA. Hudební doprovod na DVD obstaral skladatel a pianista Miroslav Kořínek v duchu dobové prezentace němých filmů v biografech. Zvláštností Falešné kočičky je kratičká červeně kolorovaná scéna, kdy se Milča objeví v plavkách a mladý domácí učitel se stydí.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/8

Zubní lékař dr. Verner by se chtěl oženit, ale kromě své hospodyně Amálky nesnesl dosud vedle sebe žádnou ženu. Usmyslí si, že si najde v nižších společenských vrstvách prostou dívku, kterou pak vychová podle svých představ. První pokusy skončí nezdarem a Verner se musí zotavovat v Karlových Varech. Hospodyně Amálka tu potká mladou dívku, Milču Janotovou, které dělala chůvu, a vypráví jí o vrtochu dr. Vernera. Po návratu do Prahy realizuje Milča svůj plán. V jedné hospodě se setká s pobudou Vendelínem Pletichou a jeho prostřednictvím se seznámí s chováním lidí z periferie. V převlečení pak vyhledá dr. Vernera. Zaujme ho natolik, že ji doktor vezme k sobě na převýchovu, ačkoliv tím trpí jeho lékařská praxe. Verner se do Milči zamiluje. Když se jí konečně svěří se svým citem, vyjde podvod najevo. Uražený Verner vyžene Milču z domu. Milča použije znovu lsti. Předstírá, že umírá, a v "blouznění" vyzná Vernerovi lásku. Slaví se svatby dvě. Milčina a Vernerova - a Pletichova s jeho dávnou láskou Amálkou.
Národní filmový archiv

Český hraný film I.Námět podle stejnojmenné divadelní hry, jejímž autorem je Josef SKRUŽNÝ byl pod stejným názvem znovu zfilmován v roce 1937.
Natáčením tohoto filmu byl zahájen provoz ateliérů na KAVALÍRCE . Popularita Vlasty BURIANA jako osobitého divadelního komika se
již ve 20. letech dotýkala svého vrcholu. V letech 1923-27 se objevil na filmovém plátně celkem čtyřikrát. Přestože filmy Tu ten kámen, Falešná kočička, Lásky Kačenky Strnadové a Milenky starého kriminálníka měly v kinech viditelný úspěch, Burian další filmové role odmítal. Do ateliérů se vrátil až ve zvukové éře.
Březina Václa