Doživotí

Na východe Mississippi nenájdete zábavnejšiu dvojicu než ukecaného Rayforda a konzervatíneho Clauda. Náhoda ich zviedla dohromady pri spoločnej ceste za rýchlo získanými peniazmi, keď sa nevedomky zaplietli do zločinu. Nekonečná smola ich dostane až pred súd, ale obaja zisťujú, že nech budú kdekoľvek, aj tak sú a stále budú priatelia na život a na smrť.

Zdroj: JOJ

Film: Náhoda, dluhy, ukradená peněženka a dodávka plná špiritusu svedla dohromady Rayforda Gibsona (Eddie Murphy) a Clauda Bankse (Martin Lawrence). Ani jeden z nich však netušil, že se pouto jejich přátelství díky křivému obvinění a následnému odsouzení promění v doživotní trest. V tomto příjemném filmu dal Eddie Murphy po dlouhé době znovu vyniknout svému komediálnímu talentu. Není-li vám cizí černý humor, pak se nechte vtáhnout do děje příběhu z dob, kdy rasisté ještě nosili na hlavách vlasy a bílé kápě.
Vybavení: Dolby Digital 5.1, výběr jazyka a scén, titulky.
Navíc: komentář, film o filmu, vystřižené scény, zkažené záběry a mnoho dalšího.
Verdikt: Povedená černá komedie, která vás přesvědčí, že pokud Eddie Murphy zrovna nehraje zvířecího psychologa, dokáže člověka i pobavit. Velkým plusem je také hodně nabité DVD, které obsahuje zejména dvacetiminutový dokument o natáčení, komentář režiséra, vystřižené scény a nepodařené záběry.
David Dovole Total Film 2000/7/101
Film: **** Disk: ****

Autor/Zdroj: Dovole David/DVD


Na východě Mississippi nanajdete lehračnějsí dvojici než mluvku Rayforda (Eddie Murphy) a konzervativního Clauda (Martin Lawrence). Náhoda je svedla dohromady při společné cestě za rychle získanámi penězi a nevědomky se však zapleli do zločinu. Nekonečná smůla je dostane až před soud, ale oba zjiš“ují, že a“ budou kdekoli, jsou a budou přáteli na život a na smrt

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Ve třicátých letech neměli černoši na americkém jihu právě na růžích ustláno. A Newyorčané Ray a Claude měli tu smůlu, že se v těch časech na jihu ocitli a byli barevní. Neměli se rádi, ale museli na cestu vyrazit, aby splatili dluh mocnému gangsterovi. Jenže byli na špatném místě ve špatnou chvíli a byli obviněni z vraždy. Místní soudce se s „párkem všivejch negrů" nijak nemazlil, a než se Ray a Claude nadáli, byli za mřížemi. Obrazně řečeno, protože vězení, ve kterém měli strávit zbytek života, byla spíš jakási „chatařská osada", kolem které ovšem stáli dozorci, připravení zastřelit každého, kdo překročí hranice pozemku.
Hnít ve vězení samozřejmě nemůže být nic příjemného, ale jsme v komedii, takže naše nesourodá dvojice bude trestanecký život většinou poznávat jako sérii úsměvných až komických příhod, jen občas proloženou vážnějšími podtóny. Spřátelí se se svými spoluvězni - a možná nakonec i navzájem. Mají na to celý život.
Záměr režiséra Teda Demmeho (synovec slavnějšího Jonathana) je jasný - snaží se lehkým tónem vyprávět o vážných věcech. A často se mu to poměrně slušně daří. Jeho vězení má s těmi skutečnými společného pramálo a lehce nostalgický opar, kterým je vyprávění zahaleno, zasazuje příběh do pozice, ve které si Demme může nějaký ten úlet od reality dovolit. Přesto jsou ale nejvydařenějšími scénami ty vážnější - třeba když se dceři hlavního dozorce (který je samozřejmě bílý) narodí malý černoušek a rozzuřený novopečený dědeček se snaží zjistit, kdo je jeho otcem tak, že nechá vězně nastoupit do řady a postupně dítě každému z nich podrží před očima.
Jenže potíž je v tom, že vždy ve chvíli, kdy měli scenáristé pocit, že jsou moc vážní (v kontextu filmu rozuměj inteligentní), cítili potřebu připomenout divákovi, že sleduje komedii přihozením několika hrubozrnných gagů. Myslím, že by mnohem efektivnější bylo pojmout film nikoli jako lehce vážnou komedii, ale jako lehce komediální drama.
Překvapivě dobré jsou komediální hvězdy Eddie Murphy a Martin Lawrence. Překvapí to především u druhého jmenovaného, protože na rozdíl od Murphyho, jehož komedie jsou čas od času docela chytré, Lawrence jsme zvyklí vídat v ptákovinách typu Modrý blesk či Agent v sukni (Doživotí bylo mimochodem natočeno ještě před nimi). Obě hvězdy velmi slušně zvládly nejen svou obvyklou komickou polohu, ale i vážnější scény a jejich postupné stárnutí je velmi přesvědčivé - samozřejmě nejen díky jejich hereckému umu, ale i díky skvělému make-upu Ricka Bakera (oscarová nominace!).
Doživotí vůbec není špatné, ale bohužel se přidává k dlouhému zástupu filmů, které uvízly na půli cesty, přestože měly ambice a dostatečně talentované tvůrce na to, aby se z nich mohlo vyklubat něco výjimečného. Co na to říct než jen „škoda"? Opět.
vos Cinema 2000/8/112,

Autor/Zdroj: vos/Cinema